31. říjen 2008 (Lobby) - Přežijí jen firmy, které umí v krátkém čase regulovat své náklady a jsou schopny nabídnout inovativní produkt, a tím udržet trhy. To je zásadní poselství českému byznysu, které zaznělo na setkání manažerů českých firem s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Mílem, konaném v rámci cyklu Snídaně s osobností, tradiční akce časopisu L bby a Klubu exportérů PP Agency. Téma diskuzního dopoledne bylo dané současným aktuálním děním: český průmysl a světová finanční krize.

Z diskuse vyplynulo, že sféru podnikání v ČR nečekají nijak lehké časy. Svět utahuje opasky a tuzemská ekonomika, bytostně závislá na exportu, to znatelně pocítí. “Asi bych to neměl říkat, ale nejsem si jist, zda je naše hospodářství na tak dobrých základech, jak se tvrdí. Produktivita práce nahoru nešla, spíš poklesla. A pokud exportní výkonnost nebude na patřičné úrovni, tak se negativní dopady musí projevit,” uvedl v úvodním slově Jaroslav Míl.

Získat bankovní úvěry bude těžší

Jak na setkání zaznělo, lze očekávat, že problémy plynoucí z krize se teprve začnou projevovat. Důsledky kolapsu světových finančních center pocítí i malé a střední podniky, zejména proto, že obecně dojde v evropské ekonomice k menšímu vydávání peněz a odkládání spotřeby. Je však otázkou, zda se podniky dokážou přeorientovat na jiné, především východní trhy. V neposlední řadě bude u nás pod vlivem krize odložena diskuze o termínu přijetí eura, které dnes podniky a zvláště exportéři vnímají jako určitou jistotu. Ale dojde-li k jeho přijetí okolo roku 2013, bude se podle Jaroslava Míla kurz eura pohybovat v hodnotě 20 Kč/euro. “Není jisté, zda zafixování v takovém kurzu exportéři zvládnou,” řekl Jaroslav Míl. Jakkoliv je český bankovní systém zdravý, zahraniční mateřské společnosti našich bank budou finanční krizí zcela určitě dotčeny. Lze proto očekávat, že zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů českým podnikatelům, kteří by chtěli expandovat v zahraničí. Celá věc má ale ještě jeden háček: Banky mohou dojít do stavu, kdy budou chtít při určitém problému okamžité splacení poskytnutého úvěru.

Jaroslav Míl se rovněž zmínil o pomoci státu, který by měl přes vlastní instituce vytvořit prostor pro to, aby malé a střední firmy mohly fungovat, protože bez nich bude citelně oslabena ekonomika a dojde k růstu nezaměstnanosti. “Jediná pomoc, kterou dnes vláda může pro malé a střední podniky udělat, je poskytnutí dostatečného finančního krytí pro umístění produkce těchto firem na zahraničních trzích a profinancování jejich přechodu ze západních na východní trhy přes Českou exportní banku. To je jedna z cest, jak může tuzemská výroba i při poklesu západoevropských trhů pokračovat dál,” připomněl Jaroslav Míl.

Politici zklamali, EU ztrácí body

“Přestože politici řady zemí byli o dopadech krize s předstihem informováni, jejich reakce je nekvalifikovaná a mimo realitu,” uvedl dále prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. “Fakt, že na americkém realitním trhu existuje bublina, a to, jaké dopady může při svém splasknutí mít, bylo předmětem analýz a diskusí již před třemi lety. V samotných Spojených státech byla však podobná debata zcela ignorována. Horší je, že v době, kdy finanční krize propukla, Evropa ústy řady státníků a představitelů Evropské komise bohorovně tvrdila, že Evropy se problém vlastně netýká a že Evropa je bezpečná. EU jako celek zklamala, jelikož Evropská komise a jednotlivé země se začaly chovat veskrze sobecky. Tento přímý rozpor se všemi pravidly společenství otřásá jeho důvěryhodností,” dodal Jaroslav Míl. Zdůraznil přitom, že výsledkem krize je znevěrohodnění myšlenky EU i znevěrohodnění myšlenky eurozóny. “Nejsem si jist, zda kroky řady vlád jsou řešením vzniklé situace, zvláště když sypání dvou tisíc miliard eur do systému znamená spíše odložení problému a zadlužení příštích generací.” Přesto má krize podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR několik pozitivních aspektů. Naskýtá se příležitost pro skutečné lídry, kteří by byli schopni zajistit prosperitu na příští desetiletí. Další pozitivum spatřuje Jaroslav Míl v tom, že EU jako celek nebude mít dostatek financí na realizaci nesmyslných návrhů, které jsou v její agendě.

Jako konkrétní případ zmínil klimaticko-energetický balíček, coby součást evropské legislativy, sledující snižování produkce emisí CO2, který by 26 zemím EU (s výjimkou Francie) přinesl pokles HDP o 0,5-2 procenta. A jaký by byl konkrétní dopad na ČR? “Byl by likvidační pro desítky českých firem, neboť zdanění našeho průmyslu by dosáhlo 45-50 miliard Kč ročně. A při růstu cen energií a personálních nákladů, silné koruně a celosvětové recesi by mohl vést k definitivnímu konci desítek firem i celých odvětví,” zdůraznil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Karel Směták