Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Poslanci se poté, co odsouhlasili program mimořádné schůze, zabývají vládním návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá se schodkem více než osmatřicet miliard korun. Opoziční ČSSD uvedla, že ho nepodpoří. Nesouhlasí s ním ani komunisté. Výhrady mají i rebelové ODS, Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel. Opoziční sociální demokracie navíc požaduje, aby rozpočet počítal s uvolněním peněz na řešení důsledků hospodářské krize. Premiér Mirek Topolánek ale prohlásil, že vláda s opatřeními počítá v krizovém scénáři. Ten předseda vlády právě včera ve sněmovně nastínil. Vraťme se ale k diskusi o rozpočtu, u telefonu je bývalý ministr financí, dnes ředitel ING Penzijního fondu Jiří Rusnok. Dobré dopoledne.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Hezké dopoledne.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Sociální demokrat Bohuslav Sobotka obvinil vládu, teď budu citovat, zoufalé pasivity, že v rozpočtu stále kalkuluje se zrychlením růstu ekonomiky na čtyři celé osm desetin procenta, zatímco Mezinárodní měnový fond a OECD odhadují zpomalení až na dvě procenta. A Bohuslavu Sobotkovi také vadí, že ministři nemají v rozpočtu žádné aktivní nástroje rozpočtové politiky. Premiér Mirek Topolánek doporučil poslancům rozpočet naopak schválit v současné podobě s tím, že pro úpravy bude prostor na začátku příštího roku. Jak vnímáte námitky opozice a vyčkávání s úpravami v návrhu státního rozpočtu ze strany vlády?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Problém těch řešení, které navrhuje pan Sobotka, je v tom, že rozpočet má svůj pevně daný řád, to znamená proces schvalování, ten rozpočet v podstatě musí být definitivně hotov už někdy v září, kdy ho schválí vláda a okamžitě ho posílá do sněmovny. A jestliže už parlament schválil v prvém čtení ty základní parametry, to znamená příjmy a výdaje, tak samozřejmě nový návrh rozpočtu by znamenal nové celé toto kolo projednávání a tím by nutně muselo nastat na začátku roku rozpočtové provizorium. Já myslím, že řešení této situace je v podstatě jednoduché, to znamená, víceméně schválit ten stávající rozpočet, parlament má teď možnost ve druhém čtení v něm udělat změny ve struktuře vnitřní, to znamená, jestli někdo cítí potřebu a já s tím souhlasím, vytvořit větší rezervy na podporu ekonomiky různými nástroji, které máme k dispozici, tak je třeba v tom rozpočtu zvýšit podporu exportních institucí nebo těch, které podporují export, jako je Česká exportní banka EGAP. Lze tam vytvořit další rezervy tohoto typu a podle nich se potom tedy zařídit a samozřejmě v případě, že by se výrazně nedostávalo příjmů, což se může samozřejmě stát vzhledem k těm nižším odhadům v růstu, tak bude třeba přistoupit k určitým opatřením na straně výdajů v průběhu rozpočtového roku.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Čili, vy jste se přidal k tomu, o čem mluví ministr financí spolu s premiérem, tedy to, že rozpočet schválit v dané podobě, protože po novém roce bude moci vláda na krizi lépe reagovat.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Ano, dával bych spíše přednost tomuto postupu, protože ten znamená, že budeme mít rozpočet, čili poběží čerpání evropských fondů, lze zahájit nové investiční akce a situace je tak volatilní, čili tak se mění každý den, že dnes říkat, že dnes umíme odhadnout mnohem lépe, než jsme uměli v září, je hodně, hodně odvážné, takže já myslím, že je skutečně lepší schválit rozpočet a počítat s tím, že to bude rozpočet poměrně nestabilní a že je potřeba operativně do toho zasáhnout. A k tomu vláda i parlament dost možností.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Teď se ptám na váš názor, jaká je tedy podle vás šance, že poslanci návrh do konce roku přijmou, pokud se podíváme právě na ty výhrady ze stran opozice, nejen z její strany.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Tak to už je otázka politická, samozřejmě já myslím, že je pořád poměrně vysoká pravděpodobnost, že bude schválen, že si nakonec většina sněmovny uvědomí všechny ty negativní dopady spojené s tím, že ten rozpočet nebyl, zatímco pozitivum, že bude tedy odložen, je v nějakém o něco přesnějším odhadu, ale vždycky je to jenom odhad, takže já myslím, že bude schválen.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Dotkněme se konkrétně tedy těch negativ, která by nastala, pokud by se od ledna 2009 přistoupilo k rozpočtovému provizoriu?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Tak rozpočtové provizorium v podstatě znamená takové manuální řízení veřejných financí, to znamená, stát se řídí minulým rozpočtem, zejména v té výdajové stránce se řídí tím, co platilo pro předchozí rok, čili to by byl rok 2008. A v podstatě jsou vždycky takové měsíční limity, kolik lze v daném roce čerpat. V zásadě nelze zahajovat žádné nové investiční akce, žádné nové programy, které nebyly v tom rozpočtu. A také by to komplikovalo právě i z tohoto titulu čerpání evropských peněz.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Premiér Topolánek uznává, že rozpočet v příštím roce krizí ovlivněn bude. Jak, ve kterých oblastech, v kapitolách by se mohly podle vašeho názoru ty změny nejvíce projevit?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
No, obecně to bude znamenat, že dojde k utlumení hospodářského růstu, tudíž dojde k utlumení příjmů rozpočtu, které plynou ze zisku podniků, plynou samozřejmě ale i daně z přidané hodnoty, plynou i z daní fyzických osob, takže to bude problém na straně příjmů. Na straně výdajů samozřejmě může nastat větší potřeba vydávat peníze na, zejména dávky spojené s nezaměstnaností, na sociální oblast a případně tedy na podporu ekonomiky, podporu ekonomického růstu.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Když se ještě dotknu právě toho čísla, které, na které se odvolává Bohuslav Sobotka, tedy prognózy Mezinárodního měnového fondu a OECD, které odhadují zpomalení až na dvě procenta, tak na kolik zásadní orientační informací by pro vládu právě tyto odhady měly být, protože ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že pokud prognózy nebudou varovat před poklesem pod dvě procenta, tak pak jakékoliv výrazné fiskální impulsy jsou neodpovědné a přinesou pouze čistou rozpočtovou ztrátu a žádný efekt. Jaký je váš názor na toto?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Já myslím, že pravděpodobnost toho, že ten růst klesne někam ke dvěma procentům, je dnes už výrazná. Čili já bych tu informaci bral velmi vážně a lépe bych už tedy dopředu připravoval určitá opatření, určité možnosti podpory té ekonomiky nebo její ochrany.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
To znamená, nečekat na ten pokles pod dvě procenta.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Nečekat, protože to se stejně dozvíme až expost, víte, ten růst budeme vidět vždycky s nějakým tříměsíčním zpožděním za daný kvartál, čili on je problém čekat, my jsme čekali někdy do druhého pololetí.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Teď ještě k další věci. Vláda navrhuje, aby na zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru v příštím roce putovalo dalších dvě celé sedm desetin miliardy korun, záměr tedy ve sněmovně teď při projednávání státního rozpočtu předložil ministr práce Petr Nečas. Jak tento záměr hodnotíte?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Já myslím, že to je správné rozhodnutí, že to je rozhodnutí, které nezatíží zásadně rozpočet a posílí poněkud poptávkovou stranu ekonomiky a zároveň snad tedy udrží nějaký sociální směr ve veřejném sektoru.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Ještě se dotkneme tvrzení bývalého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana z ČSSD. Ten předpokládá, že propad HDP na dvě procenta přinese až sto tisíc nezaměstnaných a hrozí propad výkonu průmyslu v rozsahu patnácti až třiceti procent a navíc podle něj by vláda měla zahájit debatu o stanovení termínu přijetí eura. Exportéři po euru volají, vláda už je opatrnější za současné finanční krize. V jakém časovém horizontu a případně za jakého stavu české ekonomiky by podle vás bylo optimální říci jasné datum přijetí evropské měny.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
To už bylo optimální v minulosti, teď si myslím, že s tou konkrétní aktuální situací to příliš nesouvisí, protože stejně to je termín, který bude mít horizont tří, čtyř let před tím konkrétním rozhodnutím, takže v tuto chvíli já to nepovažuju za příliš podstatné.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Jinými slovy, podle vás včera už bylo pozdě?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Už bylo pozdě a teď už je to skoro jedno, jestli to bude o rok později nebo dříve, to rozhodnutí.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
Říká ředitel ING Penzijního fondu, bývalý ministr financí Jiří Rusnok, kterému děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, ředitel ING Penzijního fondu
Já děkuji, na shledanou.