18. prosince 2008 (Exportér) - V zemích s vysokou mírou státní kontroly ekonomiky je výhodné financování bankou vlastněnou českým státem.

Česká exportní banka financuje zejména oněch patnáct procent českého exportu, které směřují mimo trhy Evropské unie. S ohledem na očekávání stagnace vyspělých trhů poroste význam ekonomik, u nichž se i po poklesu hospodářské dynamiky udrží růst v řádu nad čtyři procenta. V úvěrovém portfoliu banky je dnes Společenství nezávislých států (SNS) nejvíce zastoupeno Ruskem. Hned za ním je to Gruzie, potom Ukrajina, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Bělorusko, ale také Moldávie a další země.

Dynamika českého exportu a tudíž i jeho financování Českou exportní bankou zůstává tedy zcela pochopitelně největší v samotném Rusku a v evropských zemích SNS. Význam kavkazských a zakavkazských států však stoupá a bude stoupat. Jejich politický, v řadě případů i ekonomický rozvoj, se totiž výrazně dynamizuje a je žádoucí zachytit zvyšující se poptávku ve fázi jejího zrodu.

Je všeobecně známo, že ČEB financovala investici firmy Energo Pro do gruzínské hydroenergetiky, což bylo mimořádně oceněno nejen jako rozsáhlá transakce, ale jako příklad pro ostatní investor y v Gruzii. Dnes se tam vedou další jednání opět o investičním záměru, tentokrát v oblasti služeb. Další poptávky jsou ve sféře dopravního stavitelství, ale také developerských projektů a v jiných odvětvích.

Obecně, pokud se podíváme na aktivity českých firem a tím i účel úvěrů ČEB v zemích, kterým nepřesně stále říkáme Střední Asie, jedná se především o realizované či připravované projekty zejména v oblasti těžby, ale i zpracování surovin, od nafty a plynu po nerosty a rudy kovové i suroviny a produkty chemické či stavební.

Významnou oblast dnes představují projekty v dopravní infrastruktuře (železniční a silniční stavitelství), která je podmínkou rozvoje regionů. Trvalý je zájem o klasické strojírenské dodávky od kusoviny po celé cykly, lze očekávat i růst poptávky po dopravní technice a prostředcích městské dopravy.

Zejména surovinově dobře vybavené a silně proexportně orientované ekonomiky této oblasti budou v dohledné době investovat do projektů rozvoje infrastruktury a uspokojování potřeb obyvatel. Lze proto předpokládat nástup firem v oblasti stavebnictví, dopravní sítí a developerů. Je také nutno počítat s tím, že po někdejší hedvábné stezce již dávno vyrazili obchodníci a dodavatelé ze zemí, které tuto stezku kdysi stvořily. Konkurenční prostředí je tu však tvrdé. Pro český export, resp. investice, představuje SNS opravdu pestrou škálu ekonomik a podmínek pro podnikání. Jistě, jsou tu prvky společné: prakticky ve všech těchto zemích se akceptuje ruština jako pr vní či druhý jednací jazyk, prakticky všude máme na co navázat, české (československé) dodávky a zařízení jsou známy od Karpat po Hindúkuš, od Dněstr u po Amur. Bylo by ale zásadní chybou dávat při jednáních najevo, že vnímáte nadále SNS jako jednotný ekonomický (či snad dokonce politický) prostor. Zdůraznění respektu k samostatnosti a svébytnosti jednotlivých zemí je základním předpokladem úspěchu.

Časy, kdy vše na východ od Tisy bylo jedním teritoriem se společnou mentalitou, měnou a podmínkami, jsou pryč. Mozaika SNS je dnes z hlediska obchodního styku pestrá a pracná. Na druhé straně platí, že pozitivní výsledky dlouhodobé práce a vynaloženého úsilí se českým podnikatelům velmi pravděpodobně vrátí.

Ještě jedno mají tyto země společné. Tím je vysoká míra státní ingerence do ekonomiky. Klíčová odvětví drží v rukou stát nebo jsou státem kontrolována. Může-li exportér nabídnout výhodné financování svých dodávek a je-li na jeho straně banka vlastněná českým státem, zvyšuje to spolu s mezinárodně srovnatelnými podmínkami úvěru pro odběratele jeho šance. K tomu má Česká exportní banka v těchto zemích stabilní síť spolupracujících finančních institucí a může podnikům garantovat spolehlivé a kvalitní služby.

Jan Stolár, Autor je tiskový mluvčí České exportní banky