|
18. prosince 2008 (Exportér) -
Pokud chcete podnikat v Gruzii, důležitá je korektnost a podpora podnikání ze strany našeho státu.
Jiří Krušina je na první pohled sympatický, srdečný a usměvavý člověk. Dokáže však být i tvrdý a neústupný, ale korektní. Jak jinak by se mu podařilo, že jeho firma EnergoPro je největším zahraničním investorem v Gruzii. Jeho svitavská firma, kde je členem představenstva, má v této zemi několik vodních elektráren, z nichž distribuuje elektřinu na 95 procent území, a pět tisíc zaměstnanců.
Sám Jiří Krušina přiznává, že ačkoliv stát chtěl elektrárny prodat kupci, který by zabezpečil výrobu i distribuci, obchodní jednání nebyla nikterak jednoduchá. »Byli jsme na začátku tvrdí. Nemá cenu něco slibovat a potom nedodržet. To bychom si do budoucna vytvořili špatnou image. A to je důležité, neboť Češi jsou v Gruzii vnímáni velmi pozitivně. Známé je tam například české pivo. Ještě dnes se v Gruzii vaří pivo pod značkou Kubíček, po sládkovi, který zde kdysi založil pivovar,« říká Jiří Krušina.
Jednání byla zdlouhavá a často do noci. Někdy začala až večer. Přesto čeští, či spíše moravští podnikatelé neměli pocit, že by je někdo chtěl tlačit ke zdi z důvodu získání výhod. Vyjednávání proběhlo nakonec korektně. Přirozeně, že v celé záležitosti hrála roli řada faktorů. Konkurence například vytáhla kartu, že EnergoPro je ruská firma. Trvalo nějakou dobu přesvědčit účastníky, že tomu tak není.
Důležité bylo, že za Energo-Pro lobbovali jak premiér Mirek Topolánek, tak ministr Martin Říman. »Podpora ze strany státu je v Gruzii vnímána velmi pozitivně. Vedle toho jsme vystupovali jako seriózní partner, který má za sebou ČEB a EGAP. Ostatně s těmito institucemi jsme dali dohromady padesátičlenný tým odborníků,« vzpomíná Jiří Krušina.
Neméně podstatné je, že noví čeští vlastníci se začali chovat tak, jak slíbili. »Dohodli jsme se, že do roku 2010 nezvýšíme ceny pro zákazníky. Daří se nám zajišťovat dodávky elektřiny 24 hodin denně, dříve tomu tak nebylo. Výpadky byly časté, nestabilita dodávek velká,« říká Jiří Krušina.
Přirozeně, že se musela a musí řešit řada přetrvávajících problémů. Například bylo potřeba nainstalovat 130 tisíc elektroměrů do každé domácnosti, dříve se měřil odběr elektřiny komunálně. Razantně se vystupuje proti neplatičům.
K tomu všemu situaci v zemi vyostřil vojenský konflikt mezi Gruzií a Ruskem. »Válka prověřila možnosti firmy. Museli jsme třeba přerušit opravy. Byla to tvrdá zkušenost, ale s odstupem času musím říci, že nás to dalo dohromady,« poznamenává Jiří Krušina, jehož firma zaměstnává nyní v Gruzii třicítku Čechů. Časem ale mají být nahrazeni místními lidmi.
Vše záleží na tom, jak se podaří nastavit manažerský styl práce, který by gruzínští pracovníci přejali. Znamená to svým způsobem změnit mentalitu domácích. »Při vydání věcí ze skladu tři lidé řeší celou záležitost, co se má poskytnout,« poznamenává Jiří Krušina. A když zástupci Energo-Pro přebírali nabytý majetek, museli provést registraci na 57 katastrech. To celé však trvalo jen tři dny.
PO ÚSPĚŠNÉ PRIVATIZACI a založení dceřiné společnosti Energo-Pro Georgia mají manažeři firmy další smělé plány. »Osmdesát pět procent elektřiny se v Gruzii vyrábí z vodních elektráren. To je velká rarita, což je dané hornatým charakterem krajiny. Cílem je zajistit dostatečné množství elektrické energie pro Gruzii, ale také ji exportovat. Již nyní ji dovážíme do Turecka. Proto plánujeme výstavbu další elektrárny,« poodhaluje záměry Jiří Krušina.
Takže, jestliže na původní nákup elektráren vydala jeho firma díky exportnímu úvěru od ČNB 132 milionů USD, dalších 180 milionů USD hodlá investovat.
Těmto cílům nahrává skutečnost, že ze strany gruzínských představitelů je působení společnosti Energo-Pro hodnoceno výrazně pozitivně. To bylo ostatně zdůrazněno jak při návštěvě českého premiéra, tak i našeho ministra zahraničí v červenci letošního roku.
A jak Svitavští říkají, chceme spolupracovat přednostně s českými firmami a využívat jejich dodávky. Daří se to s výrobcem vodních turbín Mavel a dalšími podniky. Již dnes představují tyto dodávky zhruba 80 procent.
Alexandra Mostýn
|