21. prosinec 2008 (ČT 24) - 13:05 Otázky Václava Moravce II. - část záznamu

...

Václav MORAVEC, moderátor

Nebude to dlouho trvat a Topolánkova vláda si musí nad rozpočet na příští rok znovu sednout a bude se škrtat.

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

Značná část lze tohoto problému řešit prostě opravdu přehodnocením výdajů v provozní oblasti zejména, to za prvé, za druhé značná část problémů lze řešit na straně, na straně příjmů, na straně nabídky ekonomiky tím, že se připraví určité projekty v součinnosti s Českou exportní bankou, v součinnosti s EGAPem, v součinnosti s Českomoravskou záruční bankou…… .

Václav MORAVEC, moderátor

Začněme u vás, pane prezidente. Hospodářská komora, která reprezentuje firmy a podnikatele, tak v uplynulých dnech několikrát kritizovala české komerční banky, že zásadním způsobem podvazujete ekonomiku, když nechcete půjčovat peníze. Jste tu kritiku, byť z části, ochoten označit za oprávněnou?

Jan KUNERT, prezident ČBA

No, tak já si myslím, že ta situace se trochu změnila oproti minulým letům. My se dostáváme do situace, kdy přeci jenom hrozí určitý problém v ekonomice v příštím roce, máme za sebou něco, co se stalo ve Spojených státech, přelilo se to do Evropy, čili já se domnívám, že spíše banky se vracejí trošku ke kořenům toho bankovnictví, že začínají více zase hodnotit riziko tak, jak by ho měly hodnotit, protože v těch minulých letech té likvidity a konkurence bylo tolik, že se začaly dávat úvěry, aniž by se už přihlíželo k tomu riziku tak, jak se mělo přihlížet.

Václav MORAVEC, moderátor

A není to tak, takže teď je to druhý extrém, že předtím jste příliš rozdávali a teď jste naopak příliš restriktní, to je to, na co si stěžují podniky.

Jan KUNERT, prezident ČBA

No, tak já si myslím, že ty banky přistupují individuálně ke všem klientům a snaží se hodnotit toho klienta individuálně. A je ta situace taková, jaká je a samozřejmě...

Václav MORAVEC, moderátor

Chápu správně, že odmítáte tu kritiku Hospodářské komory. Není na ni zbla.

Jan KUNERT, prezident ČBA

Já bych řekl, že v současný době ji odmítáme. A myslím, že banky samozřejmě že přehodnocují vše, co dělaly a snaží se přistupovat k těm klientům opatrnějc, to je bez diskuse, protože když slyšíte ze všech stran a od všech analytiků, co se bude dít v příštím roce v ekonomice a co nastane v tomto průmyslu a v onomhle průmyslu, tak se snažíte sám taky na to reagovat a ohodnotit si to sama.

Václav MORAVEC, moderátor

Ona Hospodářská komora na 14. leden svolává mimořádný kulatý stůl, kterého se máte z pozice prezidenta České bankovní asociace zúčastnit. Co může být z vašeho pohledu výsledkem takového kulatého stolu?

Jan KUNERT, prezident ČBA

Tak já jsem o tom mluvil s panem Kuželem z Hospodářské komory. Já jsem se mu snažil vysvětlit, že samozřejmě tam přijdeme s ostatními zástupci bank, protože já nemůžu mluvit za celý bankovní sektor, že se zavážu k tomu, že budeme půjčovat. Já myslím, že každá banka má svůj přístup k tomu riziku, každá banka si ho vyhodnocuje. A my tam můžeme jenom říci, že my chceme půjčovat, protože samozřejmě my musíme, to je, z toho žijeme, to je náš zdroj zisku. Na druhé straně ty peníze, které máme v bankách, nejsou naše, to jsou vaše, lidí peníze. A musíme k tomu tedy přistupovat zodpovědně, abychom samozřejmě na jedné straně mohli půjčovat a podpořili naše klienty, podniky, ale na druhé straně, abychom ty peníze neztráceli.

Václav MORAVEC, moderátor

Od toho kulatého stolu tedy není možné očekávat nějaký konkrétní výsledek, že by banky, komerční banky víc půjčovaly?

Jan KUNERT, prezident ČBA

Já určitě si nemyslím, že tam bude nějaký závazek, že banky budou více půjčovat. Tam bude hodnocení té situace, jaká je na trhu, a asi tam bude se snaha o vysvětlení, že banky budou půjčovat, ale samozřejmě budou to riziko hodnotit z pohledu toho, co se bude dít v ekonomice.

Václav MORAVEC, moderátor

Podíváme-li se na to, tak prezident Hospodářské komory Petr Kužel v páteční tiskové zprávě ke konání kulatého stolu říká, následuje citát jeho slov, tady je: "V době finanční krize a postupující ekonomické recese, jež tvrdě dopadá na naše firmy, je stabilní bankovní sektor klíčový. Naší prioritou je především zajistit hladké financování podniků, jejich neztížený přístup k úvěrům a u bank takové úrokové sazby, jež odpovídají podmínkám na bankovním trhu po zásahu centrální banky a jejím snížení sazeb." To stojí v pátečním prohlášení prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela. Je podle vás jako poradce guvernéra centrální banky na místě nikoli ta kritika, ale to zmínění, že to jsou komerční banky a nedostatek peněz v ekonomice, což je hlavní riziko, že to zpomalení české ekonomiky může být, Tomáši, výraznější?

Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB

Tak já bych ani nemluvil o nedostatku peněz v ekonomice. My dlouhodobě žijeme v systému, kdy náš bankovní systém má přebytek likvidity. To samozřejmě teďkon začalo trošičku zadrhávat. My jsme zavedli i nástroje, které tam na ten mezibankovní trh dále likviditu dodávají. Takže já bych to neviděl jako problém likvidity, ale spíš skutečně zvýšené obezřetnosti bank půjčovat si mezi sebou navzájem i půjčovat pak podnikům. A samozřejmě jsou tady známky toho, že ta úvěrové emise, to poskytování úvěrů se zpřísňuje, že to trošičku zamrzá, takže samozřejmě se nedivím...

Václav MORAVEC, moderátor

Je to teď jeden z hlavních problémů apropó nebo, nebo ty stížnosti Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu a dopravy jsou podle vás neoprávněné z pohledu nezávislého analytika.

Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB

Já myslím, že jeden z problémů to je, ale není to ten úplně nejdůležitější, ten nejdůležitější problém, který my vidíme, je poměrně dramatický propad poptávky po našem vývozu v zemích Evropské unie nebo obecně ve světě, tohle, o čem se bavíme, je pak spíš problém méně významný, ale samozřejmě to, že se tyto problémy zkombinovávají dohromady, tak to samozřejmě vytváří poměrně nepříznivé vyhlídky pro růst naší ekonomiky v příštím roce.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane náměstku, vzdává se v takové situaci některých regulačních nástrojů stát, nebo je na místě úvaha, že by ministerstvo financí, když si podnikatelé v tak velké míře stěžují, že se obtížně teď dostávají k penězům, že byste mohli zasáhnout?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

Ne, tak stát se určitě svých možností, svých standardních možností a nástrojů vzdát nemůže a taky, taky, taky prostě přijal opatření prostřednictvím zástupců v orgánech České exportní banky, EGAPu a Českomoravské záruční banky, prostě umožnil, aby v těchto institucích v zásadě došlo k navýšení základního kapitálu, který umožní financovat více projektů, který umožní zvýšit úvěrovou angažovanost vůči jednotlivým klientům, který zvýšil rámec garancí u Českomoravské záruční banky.

Václav MORAVEC, moderátor

Pokud se nemýlím, jde o nějaké tři miliardy korun.

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

V podstatě miliarda, miliarda, miliarda posílení základního kapitálu České exportní banky, miliarda sto posílení, posílení, to není v případě záruční banky kapitál, ale v podstatě úvěrového fondu pro garance úvěrů malým a středním podnikatelům a zejména garance provozních úvěrů, který jsou dneska asi tím nejbolavějším místem financování v oblasti bankovního sektoru. A totéž...

Václav MORAVEC, moderátor

Počítáte s tím, že by se to mohlo zvýšit ta, ta částka?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

Ano, zcela, zcela určitě, totéž, totéž se týkalo i posílení i vlastně, posílení podpůrného garančního fondu, který umožní tyto aktivity financovat v oblasti zemědělství. A ministr financí v podstatě garantoval, že budou-li vhodné projekty ze strany podnikatelů, tak prostě nedopustí, aby tyto projekty, zajímavé projekty, smysluplné projekty nebyly profinancovány. Čili jenom v případě, v případě té jedné miliardy u České exportní banky lze odhadovat, že to vytvoří prostor pro export v řádu až pětadvaceti miliard korun. Obdobné, obdobné možnosti se jeví v případě Českomoravské záruční banky. Apropó tam stát se výrazně angažoval, protože se zřekl dividend. My můžeme doufat, že i ostatní akcionáři Českomoravské záruční banky, což jsou, což jsou spořitelna, obchodní banka a Komerční banka, že přistoupí na stejnou hru jako stát a že vlastně umožní a vytvoří prostor pro, pro garance, pro malé a zejména malé a střední podniky, zejména pro ty, které jsou navázány na exportní zakázky, protože jestliže ČEP hraje spíš tu roli u těch velkých vývozních celků a garantuje jejich realizaci, tak vlastně Českomoravská záruční banka spíše má na starosti v portfoliu ty malé a střední podniky. Čili stát toto podle mého názoru splnil a musím říct, že mnohé z toho udělal na úkor letošního deficitu rozpočtu, protože určitě minimálně čtyři sta milionů korun, které, které na tento účel vydal, respektive tři sta milionů korun do podpůrného zemědělského garančního fondu o tuto částku by zcela určitě byl letošní deficit rozpočtu nižší. Navíc, pokud mohu k tomu ještě dodat, tak stát v oblasti projektu evropských fondů, v oblasti projektů, které se týkají životního prostředí, uhradil kurzové riziko u projektů, které, jejichž investory jsou v rozhodující míře města, obce a tím, že jim uhradil částku kurzového rizika, tak výrazně jim jaksi odlehčil z pohledu financování a dofinancování těchto projektů. Tady hrozilo riziko, že tyto projekty nebudou dofinancovány, takže stát opět na úkor deficitu letošního roku, protože kdyby toto neprovedl, tak zase oněch pět set milionů korun, které, které na tento účel bylo, bylo minulý týden vydáno, tak by zlepšilo deficit, čili...