Hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí

Informace pro klienty

Úvod

Od 1. května 2002 zavedla Česká exportní banka. a.s. povinnost žadatele o vývozní financování předkládat bance informace, které umožní vyhodnotit vliv uvažovaného vývozu nebo investice v zahraničí na životní prostředí v zemi jehich konečného určení. Tato povinnost vyplývá z mezinárodního závazku České republiky, přijatého na půdě OECD v listopadu 2001 a zásadně se týká všech vývozních projektů a investic v zahraničí se splatností úvěru dva roky a déle. Obdobně jsou tak při poskytování oficiální podpory vývozu zavázány postupovat i ostatní členské země OECD.

Proč je třeba vyhodnocovat vliv vývozu na životní prostředí?

Vliv vývozních projektů a investic na životní prostředí patří již po léta mezi citlivá témata, diskutovaná na půdě OECD. Diskuse spolu s narůstajícím tlakem ze strany nevládních ekologických organizací a dalších zájmových skupin vyústily v politické zadání ze strany ministrů OECD v květnu 1999. Členské země byly vybídnuty k posílení společných přístupů k otázkám vlivu exportních úvěrů na životní prostředí. Na svém jednání v roce 2001 ministři OECD dále konstatovali, že politika poskytování státem oficiálně podporovaných vývozních úvěrů může pozitivně přispívat k dlouhodobě udržitelnému rozvoji a měla by být v souladu s jeho cíli.

V listopadu 2001 proto přijali členové Pracovní skupiny OECD pro vývozní úvěry a úvěrové garance (ECG) Společné přístupy k exportním úvěrům a životnímu prostředí. Tyto přístupy byly aktualizovány Doporučením Rady OECD, platným od 1. září 2007. Právě z tohoto dokumentu Česká exportní banka – stejně jako i EGAP – vychází při formulování požadavků vůči vývozcům a stanovení postupu při vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí.

Ze strany ČEB bude ovšem tento postup uplatněn pouze v případě, kdy poskytnutí exportního financování nebude pojištěno EGAP. Ve všech ostatních případech bude obdobné hodnocení provádět EGAP podle svých vnitřních postupů a žadatel bude povinen předložit ČEB výsledek tohoto hodnocení. V žádném případě není v zájmu ČEB z tohoto titulu jakkoli prodlužovat vyřizování žádosti o vývozní financování a dublování stejné procedury s EGAP v rámci jednoho obchodního případu je předem vyloučeno.

Postup při vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí

Jaké jsou nové povinnosti vývozce při žádosti o vývozní financování?

Pro účely prvotního vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí v místě jeho konečného určení musí vývozce společně se žádostí o vývozní financování předložit exportní bance vyplněný dotazník, jehož náležitosti jsou uvedeny v této informaci. Není-li vývozce žadatelem o vývozní financování (v případě refinančního úvěru), musí tyto údaje předložit banka vývozce (vývozce nebo banka vývozce, dále jen „žadatel“).

Pokud vyplněný dotazník neobsahuje všechny stanovené náležitosti, vrátí ho ČEB k doplnění zpět žadateli a určí lhůtu k předložení řádně vyplněného dotazníku (s přihlédnutím k podmínkám obchodního případu).

Co je obsahem prvotního vyhodnocení?

Na základě údajů uvedených v dotazníku zařadí ČEB příslušný projekt do jedné z následujících kategorií:

1. kategorie A, kam náleží vybrané projekty, u kterých lze předpokládat značné negativní vlivy na životní prostředí a jejichž vlivy přesahují území, na kterém bude vybraný projekt umístěn, zejména vybrané projekty do citlivých odvětví, nebo vybrané vývozy nacházející se v citlivých oblastech; vodítkem je přitom seznam citlivých odvětví a citlivých oblastí, uvedených zde ,
2. kategorie B, kam náleží vybrané projekty, u nichž je vliv na životní prostředí méně výrazný než u vybraných projekty kategorie A, je místně ohraničený a není neodstranitelný. Do kategorie B budou zařazeny všechny vybrané vývozy, které nespadají do kategorie A ani C,
3. kategorie C, kam náleží vybrané projekty, u nichž je vliv na životní prostředí minimální nebo žádný.

Zařazení vybraného projektu do příslušné kategorie oznámí ČEB žadateli písemnou formou.

Jaký je účel zařazování vývozu do kategorií?

Zařazením do jedné z kategorií bude rozhodnuto o dalším postupu při vyhodnocování dopadu vývozu na životní prostředí.

V případě, kdy byl vybraný vývoz zařazen do kategorie A nebo B, musí žadatel předložit exportní bance podrobný posudek o vlivu vybraného vývozu na životní prostředí, tzv. EIA (Environmental Impact Assessment), resp. „uznaný posudek“ (viz níže). Předložení posudku a soulad parametrů projektu s ním jsou podmínkou pro poskytnutí vývozního financování.

Posudek zpracuje na náklady vývozce vždy osoba, autorizovaná za tímto účelem Ministerstvem pro životní prostředí ČR, a to podle mezinárodních pravidel (Příručka Světové banky o prevenci a snížení znečištění životního prostředí). Seznam autorizovaných osob včetně kontaktních údajů předá ČEB žadateli v písemné podobě.

V případě kategorie B nebude posudek obsahovat veškeré informace o vlivu vývozu na životní prostředí jako u kategorie A, ale pouze informace v rozsahu, odpovídajícím konkrétním negativním vlivům vývozu na životní prostředí. Konkrétní obsah a rozsah posudku pro vývoz, zařazený do kategorie B, určí autorizovaná osoba s přihlédnutím k mezinárodním pravidlům.

Při zpracování posudku vychází ze stavu životního prostředí v místě konečného určení vybraného vývozu v době předložení žádosti o vývozní financování, hodnotí vlivy na životní prostředí při přípravě, provádění, provozování vybraného vývozu i jeho ukončení, posuzuje běžné provozování i možnosti havárie. Posudek musí obsahovat náležitosti stanové mezinárodními pravidly.

V případě zařazení vývozu do kategorie C nebude ČEB požadovat další hodnocení vlivu vybraného vývozu na životní prostředí jako podmínku poskytnutí vývozního financování.

Co je uznaný posudek?

Pokud český vývozce není hlavním dodavatelem projektu, postačí pro účely hodnocení vlivu vybraného vývozu na životní prostředí předložení již existujícího posudku, vypracovaného v zahraničí. Posudek tak může být nahrazen tzv. „uznaným posudkem“, za který lze považovat:

1. posudek v anglickém jazyce, vypracovaný osobou v zemi konečného určení vybraného vývozu podle právních předpisů této země za podmínky, že posudek vyhovuje mezinárodním pravidlům i ověření souladu tohoto posudku s mezinárodními pravidly zajistí žadatel prostřednictvím autorizované osoby;
2. posudek v anglickém jazyce, uznaný mezinárodní finanční institucí v případě, že vybraný vývoz je součástí projektu, financovaného touto institucí;
3. posudek v anglickém jazyce, uznaný exportní úvěrovou agenturou ze země OECD případě, že vybraný vývoz je součástí projektu, na jehož pojištění, resp. financování se tato agentura podílí.

Jsou možné nějaké výjimky z uvedených pravidel?

Ano; přestože prvotnímu hodnocení (dotazník) podléhají zásadně všechny vývozní projekty a investice, Společné přístupy dávají ČEB jistou volnost při rozhodování o zpracování podrobného posudku, a to v případech, kdy:

• vývozní financování je poskytováno v souvislosti s vybraným vývozem, který tvoří méně než 5 % hodnoty celého projektu; v tom případě může ČEB rozhodnout, že posudek bude zpracován v souladu s limity, uvedenými ve zvláštních právních předpisech^[1].
• z předložených podkladů je zřejmé, že hodnota vybraného vývozu nepřesahuje částku 500.000.000,- Kč a současně je zřejmé, že projekt nemá významný negativní vliv na životní prostředí; v tom případě může ČEB od požadavku na podrobné vyhodnocení vlivu vybraného vývozu na životní prostředí upustit.

Případné rozhodnutí v tomto smyslu sdělí ČEB žadateli neprodleně písemnou formou.

Bude někdo sledovat plnění ekologických požadavků, stanovených posudkem?

V průběhu čerpání úvěru je exportní banka oprávněna si od vývozce vyžádat písemné monitorovací zprávy s náležitostmi, stanovenými v posudku. Důvodem k takové žádosti může být jakákoliv informace či podezření, že při realizaci projektu dochází k poškozování životního prostředí. Povinnost vývozce splnit požadavky posudku bude součástí podmínek pro poskytnutí vývozního financování.

Monitorovací zprávu předkládá exportní bance žadatel; její zpracování autorizovanou osobou zajistí na své náklady vývozce.

Co se stane, jestliže vývoz nebo investice nebude splňovat parametry, stanovené posudkem?

Prokáže-li monitorovací zpráva zásadní neplnění podmínek posudku ze strany vývozce, bude exportní banka oprávněna pozastavit financování až do doby uvedení situace do souladu s posudkem. O pozastavení financování exportní bankou a podmínkách pro jeho obnovení informuje ČEB žadatele písemně.

Exportní banka obnoví financování pouze na základě nové monitorovací zprávy předložené žadatelem, která prokáže, že podmínky posudku, stanovené pro vliv vybraného vývozu na životní prostředí, byly splněny.

Dotazník a prohlášení žadatele o vývozní financování

Formulář dotazník pro pro vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí v zemi jeho konečného určení si můžete stáhnout zde (ve formátu .doc)

Seznam některých citlivých odvětví a oblastí

(Pro účely vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí)

Tento seznam není vyčerpávající a týká se projektů na „zelené louce“ a velkých rozšíření popř. modernizací existujících podniků (vzroste-li produkce o 25% a více).

I. CITLIVÁ ODVĚTVÍ:

1. Rafinérie ropy (kromě podniků vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení pro zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo asfaltových břidlic denně.
2. Tepelné elektrárny a ostatní spalovací zařízení s tepelným výkonem 300 megawattů nebo více a atomové elektrárny a jiné atomové reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení na výrobu a konverzi štěpných a množivých materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt trvalého tepelného zatížení).
3. Zařízení, zkonstruovaná výhradně pro výrobu nebo obohacení jaderných paliv, přepracování ozářených atomových paliv, nebo pro uskladnění, likvidaci a zpracování radioaktivního odpadu.
4. Velká zařízení na prvotní tavení litiny a oceli a na výrobu neželezných kovů.
5. Zařízení na těžbu azbestu a na zpracování a přeměnu azbestu a produktů obsahujících azbest: na azbestocementové produkty s roční výrobou větší než 20 000 tun hotového výrobku; na třecí materiály s roční výrobou větší než 50 tun hotového výrobku; a na ostatní použití azbestu větší než 200 tun ročně.
6. Integrovaná chemická zařízení včetně výroby a přepravy pesticidů a nebezpečných/toxických materiálů.
7. Výstavba dálnic, silnic pro motorová vozidla a tratí pro dálkovou železniční přepravu, stavba letišť s délkou hlavní rozjezdové/přistávací dráhy 2 100 metrů nebo víc.
8. Velkoprůměrové (terminály a připojená zařízení) ropovody a plynovody.
9. Námořní přístavy, jakož i vnitrozemské vodní kanály a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, které umožňují průjezd lodí s více než 1 300 tunami BRT nosnosti.
10. Zařízení na zpracování a odstraňování odpadů spalující, chemicky zpracovávající nebo zavážející toxických a nebezpečných odpadů.
11. Velké přehrady a nádrže.
12. Činnosti spojené s čerpáním podzemích vod v případech, když roční objem čerpané vody dosahuje 10 milionů krychlových metrů nebo více.
13. Výroba celulózy a papíru ve výši 200 vzduchem sušených metrických tun nebo více denně.
14. Velké doly, povrchová těžba a zpracování kovových rud nebo uhlí a zařízení na jejich zpracování.
15. Těžba ropy a zemního plynu pro komerční účely.
16. Velká skladovací zařízení pro ropu, petrochemické a chemické výrobky (s kapacitou nad 200 00 tun).
17. Velkoplošná těžba dřeva.
18. Velkoplošná úprava odpadních vod (nad 150 000 ekvivalentních obyvatel).
19. Zařízení na zpracování domovních pevných odpadů.
20. Stavba rozsáhlých turistických zařízení a obchodních center.
21. Velkokapacitní přenos elektřiny.
22. Velkoplošné rekultivace.
23. Velkoplošné zemědělství/lesní hospodářství zahrnující zúrodnění nebo kultivaci půdy ležící ladem.
24. Koželužny (s produkcí nad 12t hotových výrobků denně).
25. Zařízení pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (o počtu míst více než pro 40 000 ks drůbeže, 2 000 ks prasat přes 30 kg nebo 750 prasnic).

II. CITLIVÉ OBLASTI:

1. Polopouštní oblasti a okraje pouští.
2. Oblasti náchylné k erozi nebo k proměně na poušť.
3. Místa na seznamu památek světového kulturního dědictví lidstva.
4. Oblasti archeologického významu.
5. Tropické nebo subtropické lesy (pralesy).
6. Řeky, jezera, pobřeží, pobřežní šelfy, korálové útesy a bažiny (mokřady).
7. Národní parky, přírodní rezervace, chráněné oblasti (včetně akumulace vod) a jiné rezervace národního nebo regionálního významu.
8. Místa výskytu (přirozené prostředí) ohrožených druhů flóry nebo fauny nebo oblasti s vysokou biologickou rozmanitostí.
9. Přirozené prostředí poskytující důležité zdroje pro ohrožené skupiny obyvatelstva (původní obyvatelstvo nebo kmenová společenství).
10. Území nedotčená lidskou činností (divočiny).
11. Oblasti s vysokou koncentrací osídlení nebo průmyslových činností, pokud by další rozvoj spojený s projektem představoval dodatečné značné zatížení životního prostředí nebo nedobrovolné přesídlení obyvatelstva.

Seznam osob
autorizovaných ministerstvem životního prostředí pro posuzování vlivu vývozu na životní prostředí

Kontaktní osoby v ČEB

Exportní a projektové financování II.

Ing. Petr Kolísko
tel: +420 222 843 264
fax: +420 224 237 788
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Mezinárodní vztahy a získávání zdrojů

Ing. Miloslav Dudek
tel: +420 222 843 256
fax: +420 224 228 593
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

¹ Např. zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/1995 sb. , o ochraně ozónové vrstvy Země, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů