2O2O
VÝROČNÍ ZPRÁVA
Úvodní slovo předsedy představenstva
Ctění akcionáři, vážení obchodní partneři,
pro mnohé z Vás byl rok 2020 rokem plným neočekávaných nových výzev
a překážek, které způsobila pandemie koronaviru a její dopady na tuzemskou
ekonomiku i na mezinárodní obchod. Třebaže světová i česká ekonomika zažily
historický propad a vlivem pandemie koronaviru došlo k nevídanému narušení
dodavatelsko-odběratelských řetězců, čeští výrobci pro vývoz a exportéři vyvíjeli
maximální úsilí k realizaci stávajících obchodů či získávání nových vývozních
kontraktů. Česká exportní banka i v roce 2020 stála českým exportně orientovaným
firmám po boku a svými záručními a úvěrovými produkty se snažila přispět
k řešení aktuálních potřeb českých výrobců pro vývoz a exportérů jako uživatelů
systému státem podpořeného financování exportu.
Vysoká míra nejistoty ovlivnila nejen obchodní i investiční aktivity českých exportérů,
ale zejména jejich zahraničních odběratelů. Téměř veškerá jednání o objemově
významných zakázkách nabrala značná zpoždění, často přesahující rámec
kalendářního roku. Zahraniční odběratelé českých exportérů v reakci na nejistou
situaci odkládali svá investiční rozhodnutí a při jednáních docházelo k velkým
časovým prodlevám. Čeští exportéři na vzniklou situaci reagovali zvýšeným
akvizičním úsilím a Česká exportní banka na podporu jejich akvizičních aktivit
vydala desítky indikativních nabídek do více než 30 zemí světa prakticky ze všech
kontinentů, z nichž očekává reálné poptávky na podpořené financování
v průběhu roku 2021. Více než kdy jindy platí, že nabídky financování ze strany
České exportní banky jako státem vlastněné instituce zvyšují věrohodnost vývozců
a jejich šance získat nové vývozní zakázky v této nelehké době. Počet vydaných
nabídek ČEB je nutné primárně vnímat jako mimořádný úspěch českých
vývozců, kteří i v nelehkých podmínkách roku 2020 získávali důvěru a zájem
zahraničních odběratelů o české výrobky.
V systému programů vlády České republiky pro podnikatelskou sféru na podporu
boje s důsledky pandemie koronaviru zůstal mandát České exportní banky
nezměněn, tj. zejména podpora českých výrobců a exportérů s již existujícím
vývozním kontraktem. Naše aktivity se tak soustředily primárně na aktuální
potřeby českých exportně orientovaných firem, a to ve třech oblastech. První
z nich se koncentrovala na zajištění likvidity potřebné k realizaci běžících
zakázek, a to zrychlením inkasa za zrealizované dodávky prostřednictvím odkupů
pohledávek a přímých dodavatelských úvěrů. Druhou, neméně důležitou oblastí
byla podpora exportérů při získávání nových zakázek poskytováním záruk za
jejich závazky z vývozních kontraktů. Třetí oblastí pak byla tradiční odborná
pomoc českým exportérům při projednávání a strukturování jejich vývozních
transakcí.
Dosazene pocty a objemy realizovanych transakcí exportního financování České
exportní banky jsou výslednicí výše popsaných faktorů. Za úspěch považujeme,
že na podporu výrobců pro vývoz a exportérů jsme poskytli celkem 90 úvěrových
a záručních produktů, což je v meziročním srovnání o cca. 11 % více. Vzhledem
k charakteru poptávek českých exportně orientovaných firem bylo dosaženo
historicky nízkého objemu poskytnutých produktů podpořeného financování.
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
Nelze opomenout fakt, že vlivem výrazných prodlev při projednávání objemově
významných vývozních kontraktů nastala v historii České exportní banky
neobvyklá situace, kdy v roce 2020 nebyl poskytnut žádný vývozní odběratelský
úvěr. Při zohlednění objemu podpořeného financování realizovaného nejen formou
bilaterálních transakcí České exportní banky v objemu necelých 989 milionů Kč,
ale také celého objemu podpořeného financování realizovaného s účastí České
exportní banky v bankovním klubu, dosahuje celkový objem podpořeného
financování se zapojením České exportní banky částky cca. 1,1 miliard Kč. Banka
v loňském roce podpořila financováním 18 českých firem, což je co do počtu
klientů návrat na úrovně z let 2014–2017. Za zmínku stojí například vývoz obráběcích
strojů do USA či traktorů do Ghany. Ve statistice loňského roku figurují i další trhy
důležité pro diversifikaci českého exportu: Chile, Malajsie, Rwanda, Saudská
Arábie nebo Izrael. Celkem se jedná o 20 teritorií. Také loni jsme velmi úzce
spolupracovali s malými a středními firmami. Celkem 42 nově realizovaných
úvěrových a záručních smluv v součtu za 356 milionů korun v tomto segmentu
tvoří skoro polovinu celkového počtu loni uzavřených smluv.
Dobrou vizitkou kvality naší práce je skutečnost, že ani v roce 2020 žádný z nově
uzavřených obchodních případů nevykazuje akutní riziko úvěrové ztráty, a to
i navzdory dopadům pandemie. Bilanční suma ve výši 41,2 miliard korun sice
oproti roku 2019 mírně poklesla, nicméně hospodaření banky skončilo ziskem před
zdaněním ve výši 436,7 milionů korun.
Do roku 2021 vstupujeme s očekáváním vlivu různých omezení, která budou
především v jeho první polovině brzdit realizování obchodních případů, kdy
zejména ty objemově významné jsou projednávány i v řádu měsíců. Přesto je
celoroční obchodní výhled oproti loňsku optimističtější a očekáváme růst objemu
obchodních případů, protože velmi pozitivně vnímáme intenzívní úsilí našich
partnerů mezi českými výrobci pro vývoz a exportéry získávat nové zahraniční
zakázky a finalizovat ty, které jsou již rozpracovány. Zároveň i v letošním roce
rozvíjíme užší spolupráci s pojišťovnou EGAP v oblasti příprav na vlastnické propojení
obou společností, jak předpokládá novela zákona 58/1995 Sb. o pojišťování
a financování vývozu se státní podporou.
Dovolte mi, abych závěrem poděkoval Vám, našim akcionářům a obchodním
partnerům za spolupráci v nelehkém období a vyjádřil poděkování také
zaměstnancům České exportní banky za neutuchající nasazení při poskytování
maximálně kvalitních služeb našim partnerům i ve ztížených podmínkách, které
pro nás všechny přinesla pandemie koronaviru.
Ing. Jaroslav Výborný, MBA
předseda představenstva a generální ředitel
  • Deloitte Audit s.r.o.
  • Churchill I
  • Italská 2581/67
  • 120 00 Praha 2 -Vinohrady
  • Česká republika

  • Tel: +420 246 042 500
  • Fax: +420 246 042 555
  • DeloitteCZ@deloitteCE.com
  • www.deloitte.cz

  • zapsána Městským soudem
  • v Praze, oddíl C, vložka 24349
  • IČO: 49620592
  • DIČ: CZ49620592

ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA

Pro akcionáře společnosti

Česká exportní banka, a.s.

Se sídlem: Vodičkova 34 č.p. 701, 111 21 Praha 1

Zpráva auditora k účetní závěrce

Výrok auditora

Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti Česká exportní banka, a.s. (dále také „společnost“) sestavené na základě Mezinárodních standardů účetního výkaznictví upravených právem Evropských společenství, která se skládá z výkazu finanční pozice k 31. prosinci 2020, výkazu zisku a ztráty, výkazu úplného výsledku, přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích za rok končící k tomuto datu a přílohy této účetní závěrky, která obsahuje popis použitých podstatných účetních metod a další vysvětlující informace.

Podle našeho názoru přiložená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice společnosti Česká exportní banka, a.s. k 31. prosinci 2020 a její finanční výkonnosti a peněžních toků za rok končící k tomuto datu v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví upravenými právem Evropských společenství.

Základ pro výrok

Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a standardy Komory auditorů České republiky pro audit, kterými jsou mezinárodní standardy pro audit (ISA), případně doplněné a upravené souvisejícími aplikačními doložkami. Naše odpovědnost stanovená těmito předpisy je podrobněji popsána v oddílu Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky. V souladu se zákonem o auditorech a Etickým kodexem přijatým Komorou auditorů České republiky jsme na společnosti nezávislí a splnili jsme i další etické povinnosti vyplývající z uvedených předpisů. Domníváme se, že důkazní informace, které jsme shromáždili, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho výroku.

Hlavní záležitosti auditu

Hlavní záležitosti auditu jsou záležitosti, které byly podle našeho odborného úsudku při auditu účetní závěrky za běžné období nejvýznamnější. Těmito záležitostmi jsme se zabývali v kontextu auditu účetní závěrky jako celku a v souvislosti s utvářením názoru na tuto závěrku. Samostatný výrok k těmto záležitostem nevyjadřujeme.


Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), síť jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Více informací o naší globální síti členských firem je uvedeno na adrese www.deloitte.com/cz/onas.


Hlavní záležitost auditu

Způsob řešení

Opravné položky k úvěrům a jiným pohledávkám

(bod 3b a bod 13 přílohy k účetní závěrce)

Posouzení opravných položek k úvěrům a pohledávkám v naběhlé hodnotě za klienty vyžaduje od vedení banky významnou míru úsudku, především s ohledem na identifikaci znehodnocených pohledávek a vyčíslení znehodnocení úvěrů. Za účelem posouzení výše opravných položek k očekávaným ztrátám banka používá statistické modely se vstupními parametry z interních a externích zdrojů.

V souladu s požadavky standardu IFRS 9 „Finanční nástroje“ banka rozlišuje tři stupně znehodnocení, přičemž kritéria pro klasifikaci do jednotlivých stupňů jsou založena na posouzení objektivních charakteristik úvěrů a příslušných dlužníků a na subjektivních úsudcích banky.

Posouzení klasifikace do stupňů znehodnocení zahrnuje:

  • srovnání přiřazeného ratingu při prvotním vykázání pohledávky a ke každému dni vykázání,

  • absolutní faktory (např. limity stanovené souvisejícími předpisy, 30 dní po splatnosti, atd.),

  • ostatní faktory, které jsou pro banku interně relevantní (např. porušení kovenantů, dopady COVID-19 atd.)

Pokud u konkrétní pohledávky nebyly identifikovány problémy se splácením, banka vytváří opravnou položku pomocí statistických modelů pro úvěry (Stupeň1). Očekávaná opravná položka ke ztrátám z úvěrů je vypočtena pomocí dostupných historických dat a očekávaného budoucího vývoje určeného za použití makroekonomických indikátorů. Makroekonomické indikátory byly přehodnoceny v souvislosti s nejistotami vyplývajícími z pandemie COVID-19.

Použitý statistický model je založen na pravděpodobnosti selhání a odhadované výši ztráty z daného selhání. Vstupní údaje modelu a logika výpočtu a její ucelenost se odvíjí od úsudku vedení banky.

Stanovení výše opravné položky k úvěrům za použití individuálního posouzení (Stupeň 2 a Stupeň 3) je založené na:

a)

výši a načasování očekávaného budoucího peněžního toku,

b)      hodnotě zajištění.


Opravné položky k očekávaným ztrátám z úvěrů Stupně 1 a 2 činí 186 mil. Kč. Opravné položky ke ztrátám ze znehodnocených úvěrů Stupně 3 představují 1091 mil. Kč. Celková vykázaná hrubá výše úvěrů a pohledávek v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2020 činí 34 469 mil. Kč.


Posuzovali jsme vhodnost metodologie použité bankou pro účely identifikace významného zvýšení úvěrového rizika, znehodnocení úvěrů a výpočtu opravných položek.

Testovali jsme návrh klíčových vnitřních kontrol, které vedení banky vytvořilo pro procesy posuzování ztrát ze snížení hodnoty.

U pohledávek, u kterých banka neidentifikovala žádné problémy, které by mohly znemožnit úplné splacení pohledávek (Stupeň 1), se testování zaměřilo na správnou klasifikaci pohledávek do odpovídajících stupňů znehodnocení.

Naši odborníci na úvěrové riziko posuzovali výši opravných položek u Stupně 1 a prověřili vhodnost úsudku vedení ohledně pravděpodobnosti selhání úvěru a odhadované výše ztráty z daného selhání.

U opravných položek ke ztrátám z úvěrů Stupně 2 a 3 testování zahrnovalo kontroly související s tvorbou, běžné kontrolní procesy bonity klienta a kontrolu a schvalování výsledků posouzení snížení hodnoty vedením.

U vzorku expozic jsme zhodnotili vhodnost metodologie tvorby opravných položek a její použití (včetně expozic, které nebyly vedením klasifikovány jako znehodnocené).

Na základě dostupných externích a interních informací, které rovněž zahrnovaly dopady pandemie COVID-19, jsme si utvořili nezávislý názor na klasifikaci vybraných expozic a požadovanou výši opravných položek. Tato činnost zahrnovala posouzení činnosti odborníků, které banka používá k ocenění zajištění a k posouzení odhadů budoucích peněžních toků.

Hlavní záležitost auditu

Způsob řešení

Vykazování úrokových výnosů a výnosů z poplatků

(bod 6 a bod 7 přílohy k účetní závěrce)

Za rok končící 31. prosince 2020 činily čisté úrokové výnosy 780 mil. Kč a čisté výnosy z poplatků a provizí 13 mil. Kč, přičemž jejich hlavním zdrojem byly úvěry a vklady. Tyto položky jsou spolu se státní dotací hlavními položkami čistých provozních výnosů banky, které ovlivňují její ziskovost.

Banka účtuje o časovém rozlišení úroků za použití metody efektivní úrokové sazby, s výjimkou trestních úroků, úroků ze zajištění a úroků z finančního leasingu.

Pro stanovení efektivní úrokové sazby banka stanoví peněžní toky na základě všech smluvních náležitostí finančního nástroje, avšak nebere v úvahu možné budoucí ztráty plynoucí z nesplácení úvěrů. Výpočet zahrnuje veškeré poplatky a platby mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakční náklady, závazkové provize a veškerá ostatní ážia a diskonty. Pokud je hodnota finančního aktiva snížena v důsledku znehodnocení, je výnos z úroků vykázán s použitím úrokové sazby, která byla použita při diskontování peněžních toků za účelem zjištění znehodnocení.

Poplatky a provize, které nejsou součástí efektivní úrokové sazby, se časově rozlišují na akruální bázi po dobu poskytování služby. Závazkové provize u poskytnutých úvěrů, jejichž čerpání není pravděpodobné, jsou vykázány jako výnosy k datu splatnosti závazku. Poplatky za poradenství a služby se vykazují v souladu s příslušnou smlouvou o poskytnutí těchto služeb a obvykle jsou časově rozlišeny.

Specifika vykazování výnosů a velký objem transakcí, který závisí na kvalitě vstupních údajů týkajících se úroků a poplatků a na IT řešeních jejich vykazování, způsobily, že se tato záležitost stala hlavní záležitostí auditu.






Posuzovali jsme návrh klíčových vnitřních kontrol a zaměřili jsme se na následující:

  • posouzení vykazování úroků/poplatků během validace nových produktů,

  • vstupní údaje týkající se úroků/poplatků u úvěrů a vkladů klientů, včetně autorizace změn sazebníku úroků a poplatků a autorizace nestandardních úroků/poplatků,

  • vykazování výnosů z poplatků a úrokových výnosů a dohled vedení,

  • IT kontroly vztahující se k přístupovým právům a řízení změn příslušných IT aplikací za pomoci našich IT odborníků.

Provedli jsme následující postupy s ohledem na vykazování úrokových výnosů a výnosů z poplatků:

1)

Posoudili jsme účetní postup banky s ohledem na poplatky účtované klientům, abychom zjistili, zda použitá metodologie splňuje požadavky příslušného účetního standardu (IFRS 9).



Při testování jsme se zaměřili na správnou klasifikaci:

  • poplatků, které jsou identifikovány jako přímo přiřaditelné k finančnímu nástroji,

  • poplatků, které nejsou identifikovány jako přímo přiřaditelné k finančnímu nástroji.

2)

Zhodnotili jsme matematické vzorce použité pro časové rozlišení příslušných výnosů během očekávané doby životnosti úvěru.

Analyzovali jsme správnost vykázané výše úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí za použití substantivního analytického testování. Toto testování zahrnovalo určení očekávaných objemů výnosů na základě pozorovaného historického vývoje v posledních letech a vlastní vývoj na trhu, které bylo porovnáno se související výší vykázanou bankou.


Ostatní informace uvedené ve výroční zprávě

Ostatními informacemi jsou v souladu s § 2 písm. b) zákona o auditorech informace uvedené ve výroční zprávě mimo účetní závěrku a naši zprávu auditora. Za ostatní informace odpovídá představenstvo společnosti.

Náš výrok k účetní závěrce se k ostatním informacím nevztahuje. Přesto je však součástí našich povinností souvisejících s ověřením účetní závěrky seznámení se s ostatními informacemi a posouzení, zda ostatní informace nejsou vevýznamném (materiálním) nesouladu s účetní závěrkou či našimi znalostmi o účetní jednotce získanými během ověřování účetní závěrky nebo zda se jinak tyto informace nejeví jako významně (materiálně) nesprávné. Také posuzujeme, zda ostatní informace byly ve všech významných (materiálních) ohledech vypracovány v souladu s příslušnými právními předpisy.

Tímto posouzením se rozumí, zda ostatní informace splňují požadavky právních předpisů na formální náležitosti a postup vypracování ostatních informací v kontextu významnosti (materiality), tj. zda případné nedodržení uvedených požadavků by bylo způsobilé ovlivnit úsudek činěný na základě ostatních informací.

Na základě provedených postupů, do míry, jež dokážeme posoudit, uvádíme, že:

dot

Ostatní informace, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s účetní závěrkou.

dot

Ostatní informace byly vypracovány v souladu s právními předpisy.



Dále jsme povinni uvést, zda na základě poznatků a povědomí o společnosti, k nimž jsme dospěli při provádění auditu, ostatní informace neobsahují významné (materiální) věcné nesprávnosti. V rámci uvedených postupů jsme v obdržených ostatních informacích žádné významné (materiální) věcné nesprávnosti nezjistili.

Odpovědnost představenstva a dozorčí rady za účetní závěrku

Představenstvo společnosti odpovídá za sestavení účetní závěrky podávající věrný a poctivý obraz v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví upravenými právem Evropských společenství a za takový vnitřní kontrolní systém, který považuje za nezbytný pro sestavení účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné (materiální) nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.

Při sestavování účetní závěrky je představenstvo společnosti povinno posoudit, zda je společnost schopna nepřetržitě trvat, a pokud je to relevantní, popsat v příloze účetní závěrky záležitosti týkající se jejího nepřetržitého trvání a použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy představenstvo plánuje zrušení společnosti nebo ukončení její činnosti, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost než tak učinit.

Za dohled nad procesem účetního výkaznictví ve společnosti odpovídá dozorčí rada.

Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou a vydat zprávu auditora obsahující náš výrok. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že audit provedený v souladu s výše uvedenými předpisy ve všech případech v účetní závěrce odhalí případnou existující významnou (materiální) nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné (materiální), pokud lze reálně předpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou.

Při provádění auditu v souladu s výše uvedenými předpisy je naší povinností uplatňovat během celého auditu odborný úsudek a zachovávat profesní skepticismus. Dále je naší povinností:

dot

Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou, navrhnout a provést auditorské postupy reagující na tato rizika a získat dostatečné a vhodné důkazní informace, abychom na jejich základě mohli vyjádřit výrok. Riziko, že neodhalíme významnou (materiální) nesprávnost, k níž došlo v důsledku podvodu, je větší než riziko neodhalení významné (materiální) nesprávnosti způsobené chybou, protože součástí podvodu mohou být tajné dohody (koluze), falšování, úmyslná opomenutí, nepravdivá prohlášení nebo obcházení vnitřních kontrol.

dot

Seznámit se s vnitřním kontrolním systémem společnosti relevantním pro audit v takovém rozsahu, abychom mohli navrhnout auditorské postupy vhodné s ohledem na dané okolnosti, nikoli abychom mohli vyjádřit názor na účinnost jejího vnitřního kontrolního systému.

dot

Posoudit vhodnost použitých účetních pravidel, přiměřenost provedených účetních odhadů a informace, které v této souvislosti představenstvo společnosti uvedlo v příloze účetní závěrky.

dot

Posoudit vhodnost použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky představenstvem a to, zda s ohledem na shromážděné důkazní informace existuje významná (materiální) nejistota vyplývající z událostí nebo podmínek, které mohou významně zpochybnit schopnost společnosti nepřetržitě trvat. Jestliže dojdeme k závěru, že taková významná (materiální) nejistota existuje, je naší povinností upozornit v naší zprávě na informace uvedené v této souvislosti v příloze účetní závěrky, a pokud tyto informace nejsou dostatečné, vyjádřit modifikovaný výrok. Naše závěry týkající se schopnosti společnosti nepřetržitě trvat vycházejí z důkazních informací, které jsme získali do data naší zprávy. Nicméně budoucí události nebo podmínky mohou vést k tomu, že společnost ztratí schopnost nepřetržitě trvat.


dot

Vyhodnotit celkovou prezentaci, členění a obsah účetní závěrky, včetně přílohy, a dále to, zda účetní závěrka zobrazuje podkladové transakce a události způsobem, který vede k věrnému zobrazení.

Naší povinností je informovat představenstvo, dozorčí radu a Výbor pro audit mimo jiné o plánovaném rozsahu a načasování auditu a o významných zjištěních, která jsme v jeho průběhu učinili, včetně zjištěných významných nedostatků ve vnitřním kontrolním systému.

Naší povinností je rovněž poskytnout výboru pro audit prohlášení o tom, že jsme splnili příslušné etické požadavky týkající se nezávislosti, a informovat ho o veškerých vztazích a dalších záležitostech, u nichž se lze reálně domnívat, že by mohly mít vliv na naši nezávislost, a případných souvisejících opatřeních.

Dále je naší povinností vybrat na základě záležitostí, o nichž jsme informovali představenstvo, dozorčí radu a výbor pro audit, ty, které jsou z hlediska auditu účetní závěrky za běžný rok nejvýznamnější, a které tudíž představují hlavní záležitosti auditu, a tyto záležitosti popsat v naší zprávě. Tato povinnost neplatí, když právní předpisy zakazují zveřejnění takové záležitosti nebo jestliže ve zcela výjimečném případě usoudíme, že bychom o dané záležitosti neměli v naší zprávě informovat, protože lze reálně očekávat, že možné negativní dopady zveřejnění převáží nad přínosem z hlediska veřejného zájmu.

Zpráva o jiných požadavcích stanovených právními předpisy

V souladu s článkem 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 uvádíme v naší zprávě nezávislého auditora následující informace vyžadované nad rámec mezinárodních standardů pro audit:

Určení auditora a délka provádění auditu

Auditorem společnosti nás dne 24. dubna 2017 určila valná hromada společnosti. Auditorem společnosti jsme nepřetržitě 12let.

Soulad s dodatečnou zprávou pro výbor pro audit

Potvrzujeme, že náš výrok k účetní závěrce uvedený v této zprávě je v souladu s naší dodatečnou zprávou pro výbor pro audit společnosti, kterou jsme dne 26. března 2021 vyhotovili dle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Poskytování neauditorských služeb

Prohlašujeme, že nebyly neposkytnuty žádné zakázané služby uvedené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Zároveň jsme společnosti neposkytli žádné jiné neauditorské služby, které by nebyly uvedeny ve výroční zprávě.

Zpráva auditora k Zprávě o vztazích

Ověřili jsme věcnou správnost údajů uvedených v přiložené zprávě o vztazích společnosti Česká exportní banka, a.s. za rok končící k 31. prosinci 2020, která je součástí této výroční zprávy na stranách 114 až 119. Za sestavení této zprávy o vztazích je odpovědný statutární orgán společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedeného ověření stanovisko k této zprávě o vztazích.

Ověření jsme provedli v souladu s Auditorským Standardem č. 56 Komory auditorů České republiky. Tento standard vyžaduje, abychom plánovali a provedli ověření s cílem získat omezenou jistotu, že zpráva o vztazích neobsahuje významné (materiální) věcné nesprávnosti. Ověření je omezeno především na dotazování pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto toto ověření poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora.

Na základě našeho ověření jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by nás vedly k domněnce, že zpráva o vztazích společnosti Česká exportní banka, a.s. za rok končící k 31. prosinci 2020 obsahuje významné (materiální) věcné nesprávnosti.

Společnost se rozhodla neuvést hodnoty plnění v rámci uvedených smluv s odkazem na obchodní tajemství.

Zpráva o souladu s nařízením o ESEF

Provedli jsme zakázku poskytující přiměřenou jistotu, jejímž předmětem bylo ověření souladu účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu, která se vztahují k účetní závěrce („nařízení o ESEF“).

Odpovědnost představenstva

Za vypracování účetní závěrky v souladu snařízením o ESEF je zodpovědné představenstvo společnosti. Představenstvo společnosti nese odpovědnost mimo jiné za:

dot

návrh, zavedení a udržování vnitřního kontrolního systému relevantního pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,

dot

sestavení účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě v platném formátu XHTML.

Odpovědnost auditora

Naším úkolem je vyjádřit na základě získaných důkazních informací názor na to, zdali účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF. Tuto zakázku poskytující přiměřenou jistotu jsme provedli podle mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky ISAE 3000 (revidované znění) – „Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací“ (dále jen „ISAE 3000“).

Charakter, načasování a rozsah zvolených postupů závisí na úsudku auditora. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že ověření provedené v souladu s výše uvedeným standardem ve všech případech odhalí případný existující významný (materiální) nesoulad s požadavky nařízení o ESEF.

V rámci zvolených postupů jsme provedli následující činnosti:

dot

seznámili jsme se spožadavky nařízení o ESEF,

dot

seznámili jsme se s vnitřními kontrolami společnosti relevantními pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,

dot

identifikovali a vyhodnotili jsme rizika významného (materiálního) nesouladu s požadavky nařízení o ESEF způsobeného podvodem nebo chybou

a na základě toho navrhli a provedli postupy s cílem reagovat na vyhodnocená rizika a získat přiměřenou jistotu pro účely vyjádření našeho závěru.

Cílem našich postupů bylo posoudit, zdali veškeré účetní závěrky, které jsou obsaženy ve výroční zprávě, byly sestaveny v platném formátu XHTML.

Domníváme se, že důkazní informace, které jsme získali, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho závěru.

Závěr

Podle našeho názoru účetní závěrka společnosti za rok končící 31. prosince 2020 obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF.

V Praze dne 26. března 2021

Auditorská společnost:

Statutární auditor:


Deloitte Audit s.r.o.
evidenční číslo 079


David Batal
evidenční číslo 2147

ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
>>>
Obsah
Klíčové ukazatele
1. Profil České exportní banky, a.s.
1.1. Historie a vývoj České exportní banky, a.s.
1.2. Sídlo a právní forma ČEB a právní předpisy, kterými se řídí při své činnosti
1.3. Zveřejněné dokumenty
1.4. Další údaje o ČEB
1.5. Správní, řídicí a dozorčí orgány ČEB a jejich výbory
1.6. Organizační schéma ČEB
1.7. Prohlášení o absenci střetu zájmů
2. Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s.
a o stavu jejího majetku za rok 2020
2.1. Přehled o podnikání banky
2.1.1. Exportní financování
2.1.2. Vývoj stavu a struktury jistiny úvěrového portfolia
2.1.3. Hlavní trhy, na kterých ČEB působí
2.1.4. Nově zavedené produkty a činnosti
2.1.5. Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku
2.2. Faktory ovlivňující hospodářskou a finanční situaci ČEB v roce 2021
3. Textová část
3.1. Rizika, kterým je ČEB vystavena, cíle a metody jejich řízení
3.1.1. Úvěrové riziko
3.1.2. Tržní riziko
3.1.3. Refinanční riziko
3.1.4. Riziko likvidity
3.1.5. Operační riziko
3.1.6. Kapitálové požadavky a kapitálové poměry
3.2. Rizikové faktory, které mohou ovlivnit schopnost ČEB plnit své závazky
z cenných papírů k investorům
3.3. Odměňování osob s řídící pravomocí
3.4. Přijaté peněžité a nepeněžité příjmy vedoucích osob s řídící pravomocí za rok 2020
3.5. Informace o kodexech
3.6. Popis postupů rozhodování orgánů a komisí ČEB
3.6.1. Valná hromada
3.6.2. Dozorčí rada
3.6.3. Představenstvo
3.6.4. Výbor pro audit
3.6.5. Úvěrový výbor
3.6.6. Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO)
3.6.7. Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT)
3.6.8. Komise pro řízení operačních rizik (ORCO)
3.7. Oprávnění auditoři
3.8. Soudní a rozhodčí řízení
3.9. Významné smlouvy
4. Finanční část
5. Zpráva o vztazích
10
12
12
13
14
14
16
22
23
25
25
25
31
32
37
38
42
46
46
46
47
47
48
48
48
49
49
51
52
53
53
53
53
54
54
54
55
55
55
56
56
58
115
10
Klíčové ukazatele
Klíčové ukazatele neauditované údaje
jednotka 2020 2019
Finanční výsledky
1
Čistý výnos z úroků mil. Kč 780 553
Čistý výnos z poplatků a provizí mil. Kč 13 4
Provozní výnosy mil. Kč 127 51
Snížení hodnoty aktiv mil. Kč 159 -96
Provozní náklady celkem mil. Kč -604 -357
Daň z příjmu mil. Kč -273 18
Čistý zisk mil. Kč 164 66
Rozvaha
Bilanční suma mil. Kč 41 236 43 876
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
v naběhlé hodnotě mil. Kč 29 278 32 162
Pohledávky za úvěrovými institucemi v naběhlé hodnotě mil. Kč 5 191 5 829
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným
než úvěrovým institucím celkem mil. Kč 2 089 2 529
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči úvěrovým
institucím celkem mil. Kč 6 614 1 768
Emise dluhopisů mil. Kč 24 319 31 782
Vlastní kapitál celkem mil. Kč 7 322 7 171
Poměrové ukazatele
2
Rentabilita průměrných aktiv (ROAA) % 0,36 0,13
Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE) % 2,30 0,95
Celkový kapitálový poměr % 106,90 86,19
Aktiva na 1 zaměstnance mil. Kč 314,78 313,40
Správní náklady na 1 zaměstnance mil. Kč -1,96 -2,01
Čistý zisk na 1 zaměstnance mil. Kč 1,25 0,47
Ostatní údaje
Průměrný evidenční stav zaměstnanců zaměstnanců 137 145
Evidenční stav zaměstnanců (k 31. 12.) zaměstnanců 131 140
Poskytnuté záruky mil. Kč 1 742 1 390
Přísliby úvěrů mil. Kč 2 881 3 373
Ratingové hodnocení – dlouhodobé závazky
Moody’s Aa3- Aa3-
Standard & Poor’s AA- AA-
Zdroj: ČEB
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
1)
Kategorie vč. srovnatelného období jsou zveřejněny dle definic Standardů finančního zpravodajství (FINREP).
Provozní výnosy
Čistý zisk/ztráta z finančních operací včetně státní dotace + Ostatní provozní výnosy Zdroj: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Provozní náklady celkem
Správní náklady + Odpisy + Ostatní provozní náklady Zdroj: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
2)
Poměrové ukazatele jsou zveřejňovány se čtvrtletní periodicitou na webu banky a jsou vypočteny dle níže uvedených definic:
https://www.ceb.cz/kdo-jsme/povinne-zverejnovani-informace/pravidelne-ctvrtletni-informace2/
Dopad vyplývající z použití nového účetního standardu IFRS 16 na ukazatele je nevýznamný a vychází hlavně ze snížení čistého zisku o 1 mil. Kč.
Rentabilita průměrných aktiv (ROAA)
Čistý zisk za účetní období děleno průměrná celková aktiva.
Průměrná celková aktiva: součet měsíčních hodnot celkových aktiv ke konci roku X-1 až ke konci roku X děleno 13.
Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE)
Čistý zisk za účetní období děleno průměrným kapitálem Tier 1.
Průměrný kapitál Tier 1: součet měsíčních hodnot kapitálu Tier 1 ke konci roku X-1 až ke konci roku X děleno 13.
Celkový kapitálový poměr
Kapitál ke konci roku děleno rizikové expozice celkem ke konci roku.
Aktiva na 1 zaměstnance
Celková aktiva za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
Správní náklady na 1 zaměstnance
Správní náklady za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
Čistý zisk na 1 zaměstnance
Čistý zisk za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
1
Profil ČEB
12
1.1.
1)
Bankovní licence nahradila povolení působit jako banka, které vydala Česká národní banka ČEB dne 6. 2. 1995 a změnila dne 27. 6. 1996.
2)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
1
|
Profil České exportní banky, a.s.
Historie a vývoj České exportní banky, a.s.
Česká exportní banka, a.s. (dále jen „ČEB“ nebo „Banka”) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským
soudem v Praze, spisová značka B 3042. Jejím cílem je primárně podpora českého vývozu tak, jak zakotvuje zákon
č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Obsah podpory se vyvíjel od jednouchého
poskytování zvýhodněného financování, po dnešní komplexní služby podpořeného financování, jehož výkon je
podle citovaného zákona podmíněn vlastnictvím alespoň 2/3 akcií ČEB státem České republiky. Podpora vývozu
v ČEB je realizovaná prostřednictvím bankovních služeb podle bankovní licence.
Na základě bankovní licence
1
vydané rozhodnutím České národní banky č.j. 2003/3966/520 ze dne 19. 9. 2003,
změněné rozhodnutím České národní banky č.j. 2003/4067/520 ze dne 30. 9. 2003, č.j. 2005/3982/530 ze dne
16. 12. 2005, č.j. 2011/141/570 ze dne 6. 1. 2011 a č.j. 2013/6197/570 ze dne 27. 5. 2013, je předmět činnosti ČEB, vymezen
následovně:
(i) podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 21/1992 Sb., o bankách
písm. a) přijímání vkladů od veřejnosti
písm. b) poskytování úvěrů
(ii) podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 21/1992 Sb., o bankách
písm. a) investování do cenných papírů na vlastní účet, v tomto rozsahu:
l
investování do převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Českou národní bankou
a zahraničními vládami
l
investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů
l
investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídlem na území České republiky
písm. c) platební styk a zúčtování
písm. e) poskytování záruk
písm. f) otvírání akreditivů
písm. g) obstarávání inkasa
písm. h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu
2
zahrnující:
l
hlavní investiční služby
podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přijímání a předávání pokynů týkajících
se investičních nástrojů, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) téhož zákona;
– podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, provádění pokynů týkajících se
investičních nástrojů na účet zákazníka, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d)
téhož zákona;
podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, obchodování s investičními nástroji
na vlastní účet, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. a) téhož zákona, s výjimkou
akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické
osobě, a ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona o podnikání na
kapitálovém trhu;
– podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, investiční poradenství týkající se
investičních nástrojů, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) téhož zákona;
l
doplňkové investiční služby
– podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, úschova a správa investičních
nástrojů včetně souvisejících služeb, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. a), c)
a d) téhož zákona;
podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, poradenská činnost týkající se struktury
kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících
se přeměn společností nebo převodů podniků.
písm. l) poskytování bankovních informací
písm. m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním
nástrojem, a se zlatem v rozsahu:
l
obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy;
l
obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně;
l
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými
zahraničními vládami;
13
1.2.
l
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od
výše uvedených devizových hodnot;
l
obchodování na účet klienta s peněžními prostředky v cizí měně;
písm. p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci České exportní banky, a.s.
Přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou v průběhu roku 2020 omezeno
nebo vyloučeno: Žádné činnosti nejsou omezeny nebo vyloučeny.
Sídlo a právní forma České exportní banky, a.s. a právní předpisy, kterými se řídí při své činnosti
Sídlo společnosti: Praha 1
Vodičkova 34 č. p. 701
PSČ 111 21
Právní forma společnosti: akciová společnost
Identifikace společnosti: IČ 63078333
Telefonní kontakt: +420 222 841 100
Fax: +420 224 211 266
E-mail: ceb@ceb.cz
Internet: www.ceb.cz
Hlavní právní předpisy českého právního řádu, kterými se ČEB řídila při své činnosti v roce 2020:
zákon č. 110/2019 Sb., o ochraně osobních údajů;
zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich;
zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku;
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád;
zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech;
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;
zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu;
zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí;
zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu;
zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě;
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví;
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování exportu se státní podporou;
zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi;
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu;
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení;
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění;
zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech;
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob;
zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění;
nařízení EU č. 2016/679, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR);
nařízení EU č. 596/2014, o zneužívání trhu;
nařízení EU č. 575/2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a navazující
prováděcí nařízení Evropské komise;
nařízení EU č. 648/2012, o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011,
o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů).
1.4.
14
1.3.
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
Tyto předpisy představují hlavní legislativní základnu pro činnost ČEB. ČEB kromě výše uvedených předpisů musí
v rámci svých činností dodržovat řadu dalších vyhlášek, nařízení vlády či prováděcích nařízení, pokynů a dalších
dokumentů, vydávaných orgány EU.
Zveřejněné dokumenty
Stanovy ČEB v českém jazyce jsou veřejně přístupné. V listinné podobě do nich lze nahlédnout v sídle ČEB.
V elektronické podobě je aktuální znění Stanov ČEB v českém jazyce veřejně přístupné ve Sbírce listin Obchodního
rejstříku vedeného Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 3042/SL 186/MSPH.
Na webu Obchodního rejstříku a Sbírky listin lze aktuální znění Stanov ČEB vyhledat na adrese: https://or.justice.cz/.
Na webu ČEB jsou dále veřejně přístupné veškeré dokumenty a údaje o její činnosti, jejichž zveřejněním ČEB plní
svoji informační povinnost plynoucí pro ni z právních předpisů, kterými se při své činnosti řídí.
Další údaje o ČEB
ČEB není součástí žádné skupiny a nemá žádnou organizační složku v zahraničí.
ČEB byla zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou pověřena provozováním
financování vývozu se státní podporou v souladu s mezinárodními pravidly veřejné podpory uplatňovanými při
financování státem podpořených vývozních úvěrů se splatností nejméně 2 roky (zejména s tzv. Konsensem OECD
a WTO).
Ve smyslu zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou § 8 odst. (1) písm. b) stát ručí
za závazky ČEB ze splácení finančních zdrojů získaných ČEB a za závazky z ostatních operací ČEB na finančních
trzích.
Od poslední zveřejněné výroční zprávy ČEB jako emitenta cenných papírů nedošlo k žádné specifické události,
která by mohla mít podstatný význam při hodnocení její platební schopnosti.
Při financování vývozních úvěrů se splatností nejméně 2 roky dodržuje ČEB pravidla jejich posuzování z pohledu
dopadů realizace financovaných vývozních projektů na životní prostředí a lidská práva v cílové zemi vývozu. Řídí se při
tom postupy podle Doporučení Rady OECD „Společné přístupy pro státem podpořené vývozní úvěry a environmentální
a společenská Due Diligence“ (2016) o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních
úvěrů. ČEB nevyvíjí žádné vlastní aktivity v oblasti životního prostředí.
Pracovněprávní vztahy v ČEB jsou uzavírány v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
Jedná se o zaměstnanecké pracovní poměry, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
Členové představenstva, členové dozorčí rady a členové výboru pro audit vykonávají svou funkci na základě smluv
o výkonu funkce, které jsou uzavírány v souladu s ustanovením § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních
společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích). Předpisová základna ČEB blíže upravuje v interních
normách (statutární normy, pokyny, interní směrnice, kodexy, strategie) konkrétní oblasti, vztahující se k pracovně -
právním vztahům a k výkonu funkce. Jedná se zejména o tyto interní normy: Stanovy ČEB, Pracovní řád, Etický kodex
zaměstnance, Organizační řád, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, Odměňování a řízení
pracovního výkonu, Pracovní cesty a cestovní náhrady, Získávání a výběr zaměstnanců, Proces vzdělávání
zaměstnanců, Zásady odměňování členů orgánů, Souhrnné zásady odměňování pracovníků ČEB tzv. risk takers,
Zásady řízení lidských zdrojů.
ČEB nerealizuje na vlastní účet investice do oblasti výzkumu a vývoje. V rámci povolené varianty produktu „úvěr na
financování výroby pro vývoz” nabízí ČEB českým výrobcům možnost financování zavádění nových výsledků vědy
15
a výzkumu do výroby, tj. komercionalizaci zhmotněných výstupů vědy a výzkumu v souvislosti s vývozem. V roce
2020 tato varianta produktu “úvěr na financování výroby pro vyvoz” nebyla poskytnuta. Historicky eviduje ČEB tři
úvěry poskytnuté uvedenou variantou produktu v úhrnné nominální hodnotě jistiny 1,088 mld. Kč.
ČEB dále plně respektuje povinnosti, vyplývající pro Českou republiku z pravidel OECD o boji proti podplácení
zahraničních veřejných činitelů v mezinárodním obchodě, konkrétně „Doporučení Rady OECD o podplácení a státem
podporovaných exportních úvěrech“ (2019). Především z tohoto dokumentu ČEB vychází při formulování požadavků
vůči vývozcům a stanovení postupu při vyhodnocení plnění podmínek boje proti korupci v konkrétních exportních
transakcích.
V souladu s ustanovením § 41a) zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, se ČEB účastní systému pojištění pohledávek
z vkladů a v zákonem stanoveném rozsahu přispívá do Fondu pojištění vkladů. Za rok 2020 představoval objem
příspěvků uhrazených do tohoto systému částku 18 000 Kč.
Jako obchodník s cennými papíry je ČEB v souladu s požadavky zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu povinna přispívat do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. V souladu s ustanovením § 129, odst. 2
tohoto zákona činil příspěvek ČEB za rok 2020 částku 10 000 Kč.
Od roku 2016 je ČEB povinna v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o ozdravných postupech a řešení krize
na finančním trhu (především § 209 a § 214) přispívat do Fondu pro řešení krizí. Výše příspěvku na rok 2020 byla ČNB
stanovena ve výši 11 712 192 Kč.
Správní, řídicí a dozorčí orgány ČEB a jejich výbory
Valná hromada – nejvyšší orgán Banky, který rozhoduje většinou přítomných akcionářů o otázkách, které do její
kompetence svěřuje zákon č. 90/2012 Sb., a Stanovy Banky,
Dozorčí rada – dohlíží na výkon působnosti Představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti Banky a předkládá
svá vyjádření Valné hromadě.
Dozorčí rada k 31. 12. 2020
Předseda
Ing. Rudolf Rabiňák náhradní člen od 27. 6. 2019 do 17. 12. 2019
a předseda od 1. 9. 2019 do 17. 12. 2019
(v rámci náhradního členství)
člen a předseda od 18. 12. 2019
Místopředseda
Funkce neobsazena
Členové
Ing. Miroslav Zámečník od 24. 4. 2017
prof. PhDr. Petr Teplý, Ph.D. od 23. 6. 2014 do 23. 6. 2019,
znovuzvolen od 24. 6. 2019
Představenstvo
– statutární orgán Banky, řídí její činnost, jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení, včetně
řádného vedení účetnictví banky, rozhoduje o všech záležitostech Banky, pokud nejsou zákonem nebo stanovami
vyhrazeny do působnosti Valné hromady nebo Dozorčí rady, přijímá rozhodnutí, která mohou být v souladu se
Stanovami Banky podmíněna udělením souhlasu Dozorčí rady.
Představenstvo k 31. 12. 2020 (se změnami v průběhu roku 2020)
Předseda
Ing. Jaroslav Výborný, MBA, člen od 1. 7. 2015 do 1. 7. 2020
předseda Představenstva/generální ředitel, místopředseda od 22. 9. 2016 do 26. 3. 2018
pověřen vedením Úseku exportního financování a předseda od 27. 3. 2018 do 1. 7. 2020
znovuzvolen členem od 2. 7. 2020,
předseda a GŘ od 2. 7. 2020
16
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
1.5.
17
Místopředseda
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., člen od 15. 10. 2015 do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva, a místopředseda od 16. 8. 2018 do 22. 4. 2020
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Emil Holan, člen od 1. 8. 2018
člen Představenstva, místopředseda od 2. 7. 2020
odpovědný za Úsek řízení rizik
Člen
Ing. Jiří Schneller, náhradní člen od 4. 8. 2020 do 20. 12. 2020
člen Představenstva, člen od 21. 12. 2020
odpovědný za Úsek financí a provozu
Výbor pro audit – byl ustanoven rozhodnutím Valné hromady České exportní banky, a.s., konané dne 10. 12. 2009
s účinností od 4. 1. 2010. Sleduje především postup sestavování účetní závěrky Banky, hodnotí účinnost vnitřní kontroly
Banky, vnitřního auditu a případně systémů řízení rizik. Sleduje též proces povinného auditu účetní závěrky
a doporučuje statutárního auditora.
Výbor pro audit k 31. 12. 2020 (se změnami v průběhu roku 2020)
Předseda
Ing. Ladislav Langr člen od 23. 11. 2014
a předseda od 10. 12. 2014 do 23. 11. 2018,
znovuzvolen členem a předsedou od 19. 12. 2018
Členové
Ing. Radovan Odstrčil od 27. 4. 2016 do 27. 4. 2020
znovuzvolen od 29. 4. 2020
Ing. Stanislav Staněk od 29. 4. 2019
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
18
Ostatní rozhodovací orgány ČEB
Představenstvo v rámci své působnosti k naplnění svých činností zřídilo následující rozhodovací orgány:
Úvěrový výbor
Pracuje jako stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro rozhodování a posuzování veškerých otázek
spjatých s vybranými obchodními případy a problematikou řízení úvěrového rizika a jako poradní orgán vedoucích
zaměstnanců ČEB. Úvěrový výbor je součástí řídicího a kontrolního systému banky. Od 1. 7. 2018 tento rozhodovací
orgán přebral některé pravomoci Představenstva, kterými je projednávat a schvalovat obchodní případy.
V roce 2020 jednal Úvěrový výbor v tomto složení:
Předseda Úvěrového výboru
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Místopředseda Úvěrového výboru
Ing. Jaroslav Výborný, MBA,
předseda Představenstva/generální ředitel,
odpovědný za Úsek exportního financování
Členové Úvěrového výboru
JUDr. Martin Draslar, Ph.D, do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Členové Úvěrovéhoho výboru za Úsek řízení rizik
Ing. Jiří Soukup,
ředitel odboru Úvěrové analýzy
PhDr. Václav Fišer,
ředitel odboru Řízení úvěrového rizika
Členové Úvěrové výboru za Úsek exportního financování
Ing. Tomáš Hadžega,
ředitel Úseku exportního financování
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
19
Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO)
Komise pro řízení aktiv a pasiv je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro celou oblast rozhodování
a posuzování veškerých otázek spjatých s problematikou správy aktiv a pasiv a minimalizací tržních rizik spojených
s bankovními obchody a operacemi České exportní banky, a.s. na finančních trzích a poradní orgán vedoucích
zaměstnanců Banky. Komise pro řízení aktiv a pasiv je součástí řídicího a kontrolního systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO) v tomto složení:
Předseda Komise pro řízení aktiv a pasiv
Ing. Jaroslav Výborný, MBA,
předseda Představenstva/generální ředitel,
odpovědný za Úsek exportního financování
Místopředseda Komise pro řízení aktiv a pasiv
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Členové Komise pro řízení aktiv a pasiv
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
Ing. David Franta, MBA,
ředitel odboru Treasury
Ing. Roman Somol, MBA,
vedoucí oddělení Řízení bankovních rizik
Ing. František Jakub, Ph.D.,
ředitel odboru Finance a účetnictví
Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT)
Komise pro rozvoj informačních technologií je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro oblast řízení
ICT a poradní orgán vedoucích zaměstnanců České exportní banky, a.s. KRIT je součástí řídicího a kontrolního
systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT) v tomto složení:
Předseda Komise pro rozvoj informačních technologií
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Místopředseda Komise pro rozvoj informačních technologií
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Členové Komise pro rozvoj informačních technologií
Ing. Jan Bukovský,
bezpečnostní inspektor ICT
Ing. Hana Vondráčková ,
úvěrový metodik
Ing. Petr Jindrák
ředitel odboru Rozvoj bankovních informačních systémů
Ing. Dagmar Zelisková
statistik analytik
Ing. Konstantin Jech od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020
ředitel odboru Provozu bankovních informačních systému
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
20
21
Komise pro řízení operačních rizik (ORCO)
Komise pro řízení operačních rizik je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro celou oblast rozhodování
a posuzování operačních rizik a poradní orgán vedoucích zaměstnanců České exportní banky, a.s. ORCO je součástí
řídicího a kontrolního systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro řízení operačních rizik (ORCO) v tomto složení:
Předseda Komise pro řízení operačních rizik
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Místopředseda Komise pro řízení operačních rizik
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek právní a provozní
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Členové Komise pro řízení operačních rizik
Ing. Roman Somol, MBA,
vedoucí oddělení Řízení bankovních rizik
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
Ing. František Jakub, Ph.D.,
ředitel odboru Finance a účetnictví
Mgr. Ondřej Zemina,
vedoucí oddělení Compliance
Ing. Konstantin Jech, od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020
ředitel odboru Provozu bankovních informačních systémů
22
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
Organizační schéma ČEB 1.6.
l Úsek l Odbor l Oddělení Organizační struktura České exportní banky, a.s., platná od 1. 2. 2021
Provoz bankovních
informačních systémů/4020
Vnitřní správa/4021
Bezpečnost ICT/4003
Správa obchodů/4030
Vnitřní audit/0400
Úsek řízení rizik/2000
Náměstek generálního ředitele
Řízení bankovních rizik/2010
Úvěrové analýzy/2040
Restrukturalizace a vymáhání
pohledávek/1020
Účetnictví/4042
Úsek exportního financování /3000
Ředitel úseku
Exportní financování I/3010
Exportní financování II/3020
Trade Finance /3050
Řízení lidských
zdrojů/0120
Kancelář GŘ/0101
Mezinárodní vztahy
a komunikace/0130
Centrální nákup/0150
Úsek GŘ/0100
Generální ředitel
Treasury/0160
Finance/4041
Právní odbor/0140
Platební styk/4002
Finance a účetnictví/4040
Rozvoj bankovních
informačních systémů/4010
Řízení úvěrového
rizika/2020
Úsek financí a provozu/4000
Náměstek generálního ředitele
Výbor pro audit
Dozorčí rada
Představenstvo
Compliance/0500
23
1.7. Prohlášení o absenci střetu zájmů
Osoby, které jsou členy orgánů ČEB nebo jejích výborů a komisí, prohlašují, že:
a) nezneužily svého postavení v Bance ani informací, které měly k dispozici, k získání osobního prospěchu či prospěchu
jiných osob;
(b) neprovedly žádný obchod s investičními nástroji klienta Banky na vlastní účet nebo na účet osoby jim blízké;
(c) nepředaly jiným osobám pokyny nebo doporučení týkající se obchodů s investičními nástroji klientů Banky, které
by jiné osoby mohly převést při obchodování s investičními nástroji na svůj vlastní účet;
(d) vyvarovaly se všech činností, které by je mohly vystavit možnému střetu zájmů.
2
Zpráva
představenstva
Přehled o podnikání banky
2.1.1. Exportní financování
Exportní financování realizované produkty, které jsou zavedeny v souladu s vymezením daným zákonem č. 58/1995
Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů („Zákon 58/1995 Sb.“)., představuje základní obchodní činnost ČEB,
přičemž dlouhodobou strategií ČEB je zaplňovat svými poskytovanými produkty podpořeného financování tržní
mezeru v oblasti exportního financování, kterou identifikují české firmy jako žadatelé o podpořené financování
v roli výrobce pro vývoz, vývozce nebo investora do zahraničí. Charakter poptávky českých exportně orientovaných
firem v roce 2020 byl výrazně ovlivněn dopady pandemie covid-19 a ČEB v souladu se svou rolí poskytovala
maximální podporu v situaci, která pro české firmy představovala nové, nečekané výzvy.
Růst světového obchodu se výrazně zpomalil již v roce 2019, a to z velké části kvůli obchodnímu napětí mezi USA
a Čínou. Rok 2020 byl pak z důvodů celosvětové pandemie covid-19 a jejích ekonomických dopadů na národní
ekonomiky i mezinárodní obchod výjimečně složitý. Světová obchodní organizace („WTO“) očekává, že pandemie
covid-19 způsobí bezpříkladný pokles světového obchodu a zároveň WTO očekává nepříznivé následky pandemie
covid-19 na globalizaci v řádu více let.
V důsledku pandemie covid-19 došlo k bezprecedentnímu narušení národních i mezinárodních dodavatelsko-
odběratelských vztahů, růstu nejistoty tuzemských i zahraničních firem ohledně dalšího vývoje, v důsledku čehož
byla konzervativně odkládána rozhodnutí o realizaci dalších investic. Vlivem výrazných omezení v oblasti
mezinárodního cestování se snížila možnost kontaktního setkávání, které je zejména při sjednávání objemově
významných vývozních zakázek zcela klíčové, což ovlivnilo i množství uzavíraných smluv o vývozu, na jejichž
podporu jsou standardně poskytovány úvěrové a záruční produkty ČEB v rámci státní podpory vývozu.
Ve snaze zmírnit dopady pandemie covid-19 na národní ekonomiky a podnikatelské subjekty realizovaly vlády
řadu podpůrných opatření a nastartovaly řadu programů. Česká vláda reagovala již na první vlnu pandemie
covid-19 celou řadou ekonomických opatření ve formě záručních programů COVID realizovaných na podporu
stabilizace českých firem ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., ve vztahu k exportně orientovaným
firmám pak programem záruk COVID PLUS, které komerčním bankám vydává Exportní garanční a pojišťovací
společnost, a.s. („EGAP“). ČEB nebyla součástí těchto programů a její role v roce 2020 zůstala nezměněna, tj.
podpora českých exportně orientovaných firem záručními a úvěrovými produkty striktně vázanými na existenci
konkrétní smlouvy o vývozu tak, jak stanovuje aktuální znění zákona č. 58/1995 Sb. ČEB tak primárně řešila aktuální
potřeby českých exportně orientovaných firem jednak v oblasti zajištění likvidity k realizaci již běžících zakázek,
stabilizaci jejich cash flow a zároveň získávání nových vývozních zakázek.
ČEB s velkou pozorností hodnotila a hodnotí dopady pandemie covid-19 na českou i mezinárodní hospodářskou
situaci v kontextu jednak potřeb českých výrobců pro vývoz, vývozců a investorů do zahraničí a možností jejich
podpory, ale také z hlediska možných dopadů na kvalitu jejího úvěrového portfolia. ČEB při poskytování svých
produktů aplikuje nediskriminační či nepreferenční politiku ve vztahu k českým žadatelům o podpořené financování
v kombinaci s konzervativní politikou vyhodnocování bonity subjektů a rizik transakcí, odvětví i teritorií a limitů na ně.
Přes existující omezení v osobní komunikaci byla ČEB v trvalém kontaktu s českými exportně orientovaným firmami
při řešení jejich připravovaných vývozních záměrů. Komunikace s klienty probíhala telefonicky nebo prostřednictvím
aplikace Webex. Zástupci ČEB byli pravidelnými účastníky odborných online-konferencí, jejichž cílem byla
v průběhu roku 2020 pomoc vývozcům v nových podmínkách při získávání a realizaci nových obchodů, a to
i v rámci pokračující inovační strategie České republiky 2019–2030, Czech Republic – The Country For The Future.
V roce 2020 ČEB pokračovala i ve zcela nových podmínkách v zahraničním obchodu v naplňování Strategie České
exportní banky, a.s. pro období 2019–2020.
2.1.
2
|
Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České
exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2020
25
Vysoká přidaná hodnota ČEB pro české vývozce tkví v její schopnosti a připravenosti poskytovat konzultace
k připravovaným smlouvám o vývozu, a to v nadstandardním rozsahu a kvalitě, což bylo v průběhu roku 2020
zvláště přínosné pro uživatele systému státní podpory vývozu. Dle požadavků českých exportně orientovaných
firem vydala ČEB na podporu jejich akvizičních jednání desítky indikativních nabídek. Vydané indikativní nabídky
financování ze strany ČEB jako české státní finanční instituce zvyšují věrohodnost českých vývozců při jednáních
s jejich potenciálními zahraničními odběrateli v situaci, kdy díky omezenému/neexitujícímu mezinárodnímu
cestování se nemají české firmy možnost setrvale prezentovat svým potenciálním odběratelům. Počet vydaných
nabídek ČEB je nutné primárně vnímat jako mimořádný úspěch českých vývozců, kteří i v nelehkých podmínkách
roku 2020 získávali důvěru a zájem zahraničních odběratelů o české výrobky. Komoditně se jedná různé typy
strojírenských výrobků, od traktorů nebo potravinářské technologie po výrobky obranného průmyslu.
Dopady pandemie covid-19 byly a jsou znatelné také v mnohem pomalejší reaktivitě protistran, které jsou postiženy
obdobnými dopady jako firmy v České republice, tj. jak ve vztahu k českým vývozcům, tak i ČEB, reagují s velkými
časovými prodlevami. Do odeznění opatření souvisejících s pandemií covid-19 nelze realisticky očekávat výraznou
změnu v tomto přístupu. Dopady se projevily také na již v průběhu roku 2020 rozpracované obchodní příležitosti
českých vývozců, kde v důsledku změn priorit a odkládání rozhodnutí o investičních záměrech na straně
zahraničních odběratelů byla odložena také jejich rozhodnutí o realizaci objemově velkých zakázek. Z tohoto
důvodu nebyl ze strany ČEB v roce 2020 realizován žádný vývozní odběratelský úvěr, což je v historii ČEB unikátní
situace.
Souběh výše popsaných efektů pandemie covid-19 se v souhrnném výsledku ČEB za rok 2020 výrazně projevil jak
v objemech exportního financování, tak i počtu a typu poskytnutých záručních a úvěrových produktů na podporu
českých výrobců pro vývoz a vývozců. Úkolem ČEB v roce 2020 bylo poskytovat podporu českým výrobcům pro
vývoz a vývozcům při řešení tří klíčových problémů, které souvisely s dopady pandemie covid-19:
l
zajištění likvidity k realizaci již běžících zakázek;
l
zrychlení inkasa za zrealizované dodávky s pozitivními dopady do cash-flow společností;
l
získávání / realizace již rozjednaných zakázek.
Zrychlení inkasa z realizovaných dodávek bylo realizováno produkty odkup pohledávek a přímý vývozní
dodavatelský úvěr. Podpora ČEB při získávání / realizaci vývozních zakázek rozjednaných ve velmi ztížené situaci
byla realizována produkty záruka (realizovaný vývoz pak hodnotově odpovídá více násobku poskytnuté záruky)
a úvěr na financování výroby pro vývoz.
ČEB poskytla na podporu českých výrobců pro vývoz a vývozců celkem 90 produktů, což je o 11,1 % více než
v roce 2019, byť dosažený objem poskytnutých produktů podpořeného financování dosáhl historicky nízké hodnoty
988,92 mil. Kč (graf č. 1), což je o 73,65 % méně než v roce 2019.
26
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
Objem podepsaných smluv 1996–2020 (v mil. Kč) / graf č. 1
50 000
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
8 702
5 813
2 770
15 413
19 213
27 736
15 626
9 813
17 281
19 164
19 933
19 415
20 513
25 109
43 787
25 766
26 249
10 049
4 039
4 299
5 609
989
3 752
2 025
8 519
Zdroj: ČEB
27
Pro hodnocení celkového výsledku ČEB je – vedle samotného objemu nových produktů podpořeného financování –
relevantní také celkový objem transakcí po zohlednění transakcí realizovaných produkty syndikace za účasti ČEB
ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem. Z celkového objemu nových produktů podpořeného financování
ČEB v roce 2020 připadá 11,78 % na rizikovou subparticipaci ČEB na objemově významné akontační záruce
realizované v souladu se strategií ČEB ve spolupráci s českým komerčním bankovním sektorem.
Při zohlednění objemu podpořeného financování realizovaného nejen formou bilaterálních transakcí ČEB, ale také
celého objemu podpořeného financování realizovaného s účastí ČEB v bankovním klubu, dosahuje celkový objem
podpořeného financování se zapojením ČEB částky 1 105,37 mil. Kč.
Výsledek roku 2020 v oblasti počtu obsloužených českých firem byl také ovlivněn výše popsanými negativními
efekty, kdy bylo podpořeno 18 českých firem jako žadatelů o podpořené financování, což je návrat na úrovně
z let 2014–2017, oproti úspěšnému roku 2019 se jedná pokles o 37,93 %.
Obchodní případy ČEB realizované s pojištěním Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (dále také „EGAP“)
představují 16,92 % dosaženého objemu nových produktů ČEB, respektive 34,44 % z hlediska počtu uzavřených
smluv.
Korunový ekvivalent celkového objemu čerpání z úvěrových smluv a odkoupených pohledávek v roce 2020 činil
2 168,05 mil. Kč.
V roce 2020 pokračovala tradiční podpora segmentu českých malých a středních podniků („MSP“), ve které má
v aktivitách ČEB vedle samotného financování a vystavování záruk prioritu zejména poskytovaní komplexní
podpory podnikatelským subjektům. Významnou roli tak hrají nejen počty a objemy transakcí, ale také poradenství
při strukturování a realizaci vývozních zakázek či dodávek výrobců ze segmentu MSP jako subdodavatelů pro velké
české vývozce. Význam odborné podpory i financování a záruk ČEB pro subjekty ze segmentu MSP v období
dopadů pandemie COVID-19 ještě vzrostl.
V průběhu roku 2020 bylo realizováno 42 nových úvěrových a záručních smluv na podporu vývozců a výrobců ze
segmentu MSP v celkovém objemu ca. 356,38 mil. Kč.
V porovnání s rokem 2019 došlo v oblasti podpory českých MSP v roce 2020 k poklesu o ca 78,43 % z hlediska
objemu uzavřených smluv, z hlediska počtu smluv bylo dosaženo 63,64 % výsledku roku 2019. Z uvedeného počtu
42 obchodních případů pro MSP představuje podíl počtu transakcí realizovaných s pojištěním EGAP ca 7,14 %
(z hlediska objemu transakcí 39,32 %), bez pojištění EGAP pak 92,86 % (z hlediska objemu transakcí ca 60,68 %).
Dosažený počet smluv na podporu segmentu MSP představuje 46,67 % z celkového počtu 90 nových smluv
uzavřených na podporu výrobců pro vývoz a vývozců v roce 2020 (graf č. 2) a 36,04 % z jejich celkového objemu
(graf č. 3).
Podíl počtu smluv s MSP a počtu smluv s většími společnostmi uzavřených v roce 2020 / graf č. 2
l 53,33 % Větší společnosti
l 46,67 %
MSP
Zdroj: ČEB
Zbývajících 53,33 % z počtu podepsaných smluv v celkovém objemu 632,54 mil. Kč se týká 48 nových úvěrových
a záručních transakcí realizovaných na podporu výrobců pro vývoz a vývozců a investorů ze segmentu Mid Cap
a Velké společnosti. Z těchto 42 obchodních případů představuje podíl počtu transakcí realizovaných s pojištěním
EGAP 58,33 % (z hlediska objemu transakcí 4,3 %), bez pojištění EGAP pak 41,67 % (z hlediska objemu transakcí
95,70 %).
Strategickým zaměřením ČEB je poskytování produktů podpořeného financování souvisejících s financováním
českého vývozu zboží, služeb a kapitálu do zemí, které jsou předmětem vývozních zájmů českých vývozců
a investorů do zahraničí, a to v rámci vývozci a investory identifikované tržní mezery ČEB. Jedná se o financování
a záruky s akceptovatelným rizikovým profilem, a to jak do zemí s vyšším a vysokým teritoriálním rizikem, tak
i s nízkým teritoriálním rizikem, každoročně vždy v odvislosti od poptávky českých vývozců a investorů ve vazbě na
teritoriální směřování jejich vývozních kontraktů a investičních záměrů.
Výsledkem podpory ČEB českým vývozcům při úspěšné realizaci vývozních zakázek, které se jim dařilo získat
a realizovat v podmínkách ovlivněných pandemií COVID 19, je poměrně široká paleta cílových zemí vývozu v roce
2020, konkrétně se jedná o 20 teritorií (tabulka č. 1).
Ve struktuře poskytnutých produktů je z hlediska počtu poskytnutých produktů (graf č. 4) zřetelný markantní podíl
počtu produktů na podporu zrychleného inkasa z realizovaných dodávek, díky čemuž je s 58,89 % podílem
dominantním produktem z hlediska jeho četnosti odkup pohledávek v kombinaci s přímým vývozním dodavatelským
úvěrem s podílem 12,22 %.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
28
Podíl objemu smluv s MSP a objemu smluv s většími společnostmi uzavřených v roce 2020 / graf č. 3
l 63,96 % Větší společnosti
l
36,04 %
MSP
Zdroj: ČEB
tabulka č. 1
Podíl cílových zemí vývozu dle objemu nových smluv uzavřených v roce 2020
Saudská Arábie 38,47 %
Ghana 12,49 %
Senegal 11,78 %
Spolková republika Německo 10,40 %
Spojené státy americké 8,42 %
Irák 4,81 %
Rusko 3,27 %
Slovenská republika 3,19 %
Ukrajina 2,28 %
Rwanda 1,84 %
Izrael 1,00 %
Španělsko 0,34 %
Turecko 0,29 %
Egypt 0,28 %
Nizozemí 0,26 %
Chile 0,24 %
Spojené státy mexické 0,22 %
Malajsie 0,22 %
Švédsko 0,12 %
Srí Lanka 0,07 %
Zdroj: ČEB
29
Ve struktuře poskytnutých produktů z hlediska objemů (graf č. 5) byly v roce 2020 s podílem 48,71 % dominantním
produktem záruky, což reflektuje zvýšenou potřebu českých vývozců na podporu ČEB při získávání nových kontraktů,
kde záruky hrají významnou roli ve struktuře smluv o vývozu. Produkty zajišťující podporu cash flow při realizaci
zakázek pro vývoz (produkt: úvěr na financování výroby pro vývoz) nebo zrychlující inkaso z již dodaných zakázek
pro vývoz (produkt: odkup pohledávky, vývozní dodavatelský úvěr) se v úhrnu objemově podílely 39,52 % na
celkovém výsledku. Na 50% podíl ČEB na akontační záruce za vývozce v souvislosti s realizací dodávek do Senegalu
formou rizikové subparticipace pro bankovní instituci z ČR připadá 11,78 %.
Z hlediska měnové struktury (graf č. 6) bylo v roce 2020 s podílem 90,72 % opět dominantní měnou EUR, následované
USD s podílem 9,28 %.
Podíl produktů podpořeného financování na počtu smluv uzavřených v roce 2020 / graf č. 4
l 58,89 %
Odkup pohledávky
l 22,22 % Záruka
l 12,22 %
Přímý vývozní dodavatelský úvěr
l 5,56 % Úvěr na financování výroby pro vývoz
l 1,11 %
Participace neplatební
Zdroj: ČEB
Podíl produktů podpořeného financování na objemu smluv uzavřených v roce 2020 / graf č. 5
l 48,70 % Záruka
l 18,81 %
Odkup pohledávky
l 13,82 % Úvěr na financování výroby pro vývoz
l 11,78 %
Participace neplatební
l 6,89 %
Přímý vývozní dodavatelský úvěr
Zdroj: ČEB
Měnová struktura objemu nových obchodů v roce 2020 / graf č. 6
l 90,72 %
EUR
l 9,28 % USD
Zdroj: ČEB