2O21
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA VÝROČNÍ ZPRÁVA 2O21
Úvodní slovo předsedy představenstva
Vážení akcionáři, vážení obchodní partneři,
rok 2021 byl do značné míry ovlivněn přetrvávajícími dopady globální pandemie
onemocnění covid-19 na mezinárodní obchod. Narušení národních a mezinárodních
dodavatelsko-odběratelských vztahů, odkládání strategických i investičních rozhodnutí
ze strany zahraničních partnerů, omezení v oblasti mezinárodního cestování a snížené
možnosti kontaktního setkávání se zahraničními odběrateli, to vše ovlivnilo množství
uzavíraných smluv o vývozu, na jejichž podporu jsou standardně poskytovány úvěrové
a záruční produkty České exportní banky, a.s., (ČEB) v rámci státní podpory vývozu.
I přes výše uvedené limitace se v roce 2021 podařilo tuzemským exportérům, a to
s podporou produktů podpořeného financování ČEB, získat vývozní zakázky v objemu
7,19 miliard korun. Klíčovou úlohu v tomto ohledu hrály především záruční produkty
banky. Celkově loni ČEB poskytla na podporu českých vývozců produkty podpořeného
financování v objemu 2,12 miliardy korun, což v porovnání s rokem předchozím
představuje nárůst o více než 114 %.
V rámci plnění dlouhodobého cíle postupného snižování podílu rizikových pohledávek
v portfoliu banky se ČEB v roce 2021 podařilo dosáhnout 90% snížení rizikových
pohledávek v porovnání s rokem 2015. Prodej pohledávky za společností Adularya
Enerji Elektrik A.S., kterého se podařilo docílit na začátku roku 2022, finálně uzavřel
případ nedokončeného projektu hnědouhelné elektrárny v Turecku a zároveň snížil
podíl rizikových pohledávek banky pod úroveň 5 %.
ČEB i nadále dosahuje zisku před zdaněním. Ten v roce 2021 činil 423 milionů korun.
Po zohlednění daně tak banka loni vytvořila zisk ve výši 358 milionů korun, což je více
než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2020.
Přetrvávající dopady globální pandemie onemocnění covid-19 a současná bezpečnostní
situace ovlivněná rusko-ukrajinským konfliktem s sebou přináší bezprecedentní míru
nejistoty v řadě oblastí včetně mezinárodního obchodu. Výrazné inflační tlaky, možné
komoditní nedostatky a snaha chránit vlastní strategické zájmy, to vše budou určující
faktory nadcházejících období. Proto je důležité, aby ČEB ve spolupráci s Exportní
garanční a zajišťovací společností, a.s., (EGAP) i nadále vhodně doplňovala komerční
bankovní sektor při podpoře internacionalizace a úspěšné mezinárodní expanze
českých vývozců a zároveň ve spolupráci s odbornými svazy, komorami a asociacemi
přinášela nové produkty a řešení reagující na aktuální potřeby exportérů.
Dovolte mi, abych závěrem poděkoval Vám, našim akcionářům a obchodním
partnerům za spolupráci v období plném nelehkých výzev a vyjádřil poděkování také
zaměstnancům České exportní banky, a.s., za neutuchající nasazení při poskytování
maximálně kvalitních služeb našim partnerům.
Ing. Daniel Krumpolc
edseda představenstva a generální ředitel
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
A Výrok auditora
KPMG Česká republika Audit, s.r.o.
Pobřežní 1a
186 00 Praha 8
Česká republika
+420 222 123 111
www.kpmg.cz

Zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti
Česká exportní banka, a.s.


Zpráva o auditu účetní závěrky

Výrok auditora

Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti Česká exportní banka, a.s. (dále také „Společnost“) sestavené na základě mezinárodních standardů ú četního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií, která se skládá z výkazu o finanční situaci k 31. prosinci 2021, výkazu zisku a zprávy, výkazu o ostatním úplném výsledku, výkazu změn ve vlastním kapitálu a výkazu o peněžních tocích za rok končící 31. prosincem 2021 a přílohy této účetní závěrky, která obsahuje popis použitých podstatných účetních metod a další vysvětlující informace. Údaje o Společnosti jsou uvedeny v bodě 1 přílohy této účetní závěrky.

Podle našeho názoru přiložená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Společnosti k 31. prosinci 2021 a finanční výkonnosti a peněžních toků za rok končící 31. prosincem 2021 v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií.

Základ pro výrok

Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a standardy Komory auditorů České republiky pro audit, kterými jsou mezinárodní standardy pro audit (ISA), případně doplněné a upravené souvisejícími aplikačními doložkami. Naše odpovědnost stanovená těmito předpisy je podrobněji popsána v oddílu Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky. V souladu se zákonem o auditorech a Etickým kodexem přijatým Komorou auditorů České republiky jsme na Společnosti nezávislí a splnili jsme i další etické povinnosti vyplývající z uvedených předpisů. Domníváme se, že důkazní informace, které jsme shromáždili, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho výroku.

Hlavní záležitosti auditu

Hlavní záležitosti auditu jsou záležitosti, které byly podle našeho odborného úsudku při auditu účetní závěrky za běžné období nejvýznamnější. Těmito záležitostmi jsme se zabývali v kontextu auditu účetní závěrky jako celku a v souvislosti s utvářením názoru na tuto závěrku. Samostatný výrok k těmto záležitostem nevyjadřujeme.

KPMG Česká republika Audit, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen globální sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Limited, anglické privátní společnosti s ručením omezeným zárukou. Obchodní rejstřík vedený
Městským soudem v Praze
oddíl C, vložka 24185
IČO 49619187
DIČ CZ699001996
ID datové schránky: 8h3gtra
Opravné položky k úvěrům poskytnutým zákazníkům a rezervy na finanční záruky poskytnuté zákazníkům

K 31. prosinci 2021 činily hrubá výše úvěrů a záloh poskytnutých klientům 22 935 mil. Kč a související opravná položka 786 mil. Kč; poskytnuté finanční záruky činily 1 593 mil. Kč a související rezerva 51 mil. Kč. (K 31. prosinci 2020 úvěry a zálohy poskytnuté zákazníkům: 30 554 mil. Kč, opravná položka 1 276 mil. Kč, finanční záruky poskytnuté zákazníkům: 1 742 mil. Kč a rezervy: 65 mil. Kč).

Viz body účetní závěrky: 2 (Účetní postupy), 3 (Řízení rizik), 10 (Ztráty ze znehodnocení finančních nástrojů) a 13 (Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě).

Hlavní záležitost auditu Jak byla daná záležitost auditu řešena
Vedení Společnosti používá významné úsudky a komplexní předpoklady při stanovení odhadované výše očekávaných úvěrových ztrát (dále jen „očekávané úvěrové ztráty” či „ECL“) z úvěrů a záloh poskytnutých zákazníkům (společně dále jen “úvěry”) a poskytnutých finančních záruk (dále jen „záruky“).

Za účelem odhadu očekávaných úvěrových ztrát jsou jednotlivé úvěry a záruky zařazeny do jednoho ze tří stupňů v souladu s požadavky standardu IFRS 9 Finanční nástroje. Stupeň 1 a stupeň 2 zahrnuje výkonné expozice, přičemž ve stupni 2 jsou expozice, u nichž došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od prvotního zaúčtování. Ve stupni 3 jsou expozice, u kterých došlo k selhání.

Klíčové úsudky a předpoklady relevantní pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát pro úvěry a záruky ve stupni 1 zahrnují:

  • Definici selhání a významného zvýšení úvěrového rizika;
  • Expozici při selhání (EAD), která se stanoví jako hrubá účetní hodnota snížená o hodnotu přijatého zajištění (tvořeného především pojistnými smlouvami, bankovními zárukami nebo hotovostí);
K našim postupům, které jsme v příslušných případech prováděli za pomocí našich specialistů na úvěrová rizika a informační technologie (IT), mimo jiné patřily níže uvedené.

Kriticky jsme posoudili zásady, metody a modely Společnosti týkající se znehodnocení úvěrů a záruk a procesy související s odhadem ECL. V rámci toho jsme posoudili proces stanovení interního ratingu dlužníků a identifikace indikátorů selhání, významného zvýšení úvěrového rizika a zařazování úvěrů a záruk do stupňů dle IFRS 9.

Testovali jsme návrh, implementaci a provozní účinnost vybraných IT i manuálních kontrol nad čerpáním úvěrů a přijímáním splátek od dlužníků a jejich přiřazení k plánovaným splátkám úvěrů. Testovali jsme také návrh a implementaci vybraných kontrol nad stanovením výše ECL.

Posoudili jsme, zda jsou definice selhání a kritéria zařazování do stupňů dle IFRS 9 uplatňovány konzistentně a v souladu s požadavky standardů finančního výkaznictví.

Na základě úvěrové dokumentace a zjišťování informací od úvěrových pracovníků a pracovníků odpovědných za úvěrové riziko jsme na vzorku expozic kriticky posoudili existenci jakýchkoli příčin pro zařazení do stupně 2 nebo 3.
Hlavní záležitost auditu Jak byla daná záležitost auditu řešena
  • O čekávanou ztrátovost (tzv. pravděpodobnost ztrátovosti), odhadovanou statistickým modelem na základě historických interních dat o selhání úvěrů a souvisejících ztrátách;
  • Škálovací faktor (tzv. „upscale“ faktor) zohledňující vpřed hledící informace (FLI), stanovený statistickým modelem na základě vybraných makroekonomických ukazatelů.


ECL pro úvěry a záruky ve stupni 2 a 3 se stanovují individuálně diskontováním pravděpodobnostně vážených scénářů odhadovaných budoucích peněžních toků. Klíčové úsudky a předpoklady použité při jejich stanovení zahrnují:

  • Definici selhání a významného zvýšení úvěrového rizika;
  • Pravděpodobnosti scénářů peněžních toků;
  • Odhadovaná výše a načasování budoucích peněžních splátek, včetně peněžních toků z přijatého zajištění.


Domníváme se, že tato oblast je spojena s významnou mírou rizika vzniku významné nesprávnosti a s vysokou nejistotou odhadu. Proto při auditu vyžaduje naši zvýšenou pozornost a určili jsme ji jako hlavní záležitost auditu.
Na vzorku zajištěných expozic ve stupni 1 jsme kriticky posoudili hodnotu zajištění s ohledem na příslušné podmínky zajistných smluv či důkazy dokládající zůstatky peněžního zajištění. Na vzorku nezajištěných expozic ve stupni 1 jsme kriticky posoudili výši EAD, očekávanou ztrátovost a škálovací faktor přiřazený těmto expozicím, přičemž jsme vzali v úvahu také vpřed hledící informace, které jsme nezávisle vyhodnotili.

Pro individuálně vypočtené opravné položky (stupeň 2 a stupeň 3) jsme na vzorku úvěrů vybraném dle jejich rizika kriticky posoudili Společností připravené scénáře peněžních toků a jejich klíčové předpoklady, a to na základě p říslušných úvěrových složek a dotazování se pracovníků Společnosti odpovědných za řízení úvěrových rizik. Posoudili jsme také přiměřenost použitých hodnot zajištění s přihlédnutím k podmínkám zajistných smluv či důkazům dokládajícím zůstatky peněžního zajištění.

Prověřili jsme, zda informace o znehodnocení aktiv a úvěrovém riziku, které Společnost zveřejňuje v účetní závěrce, vhodně zahrnují a popisují příslušné kvantitativní a kvalitativní informace požadované příslušným rámcem finančního výkaznictví.


Ostatní informace

Ostatními informacemi jsou v souladu s § 2 písm. b) zákona o auditorech informace uvedené ve výroční zprávě mimo účetní závěrku a naši zprávu auditora. Za ostatní informace odpovídá statutární orgán Společnosti.

Náš výrok k účetní závěrce se k ostatním informacím nevztahuje. Přesto je však součástí našich povinností souvisejících s auditem účetní závěrky seznámení se s ostatními informacemi a posouzení, zda ostatní informace nejsou ve významném (materiálním) nesouladu s účetní závěrkou či s našimi znalostmi o účetní jednotce získanými během auditu účetní závěrky nebo zda se jinak tyto informace nejeví jako významně (materiálně) nesprávné. Také posuzujeme, zda ostatní informace byly ve všech významných (materiálních) ohledech vypracovány v souladu s příslušnými právními předpisy. Tímto posouzením se rozumí, zda ostatní

informace splňují požadavky právních předpisů na formální náležitosti a postup vypracování ostatních informací v kontextu významnosti (materiality), tj. zda případné nedodržení uvedených požadavků by bylo způsobilé ovlivnit úsudek činěný na základě ostatních informací.

Na základě provedených postupů, do míry, již dokážeme posoudit, uvádíme, že

  • ostatní informace, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s účetní závěrkou a
  • ostatní informace byly vypracovány v souladu s právními předpisy.

Dále jsme povinni uvést, zda na základě poznatků a povědomí o Společnosti, k nimž jsme dospěli při provádění auditu, ostatní informace neobsahují významné (materiální) věcné nesprávnosti. V rámci uvedených postupů jsme v obdržených ostatních informacích žádné významné (materiální) věcné nesprávnosti nezjistili.

Odpovědnost statutárního orgánu, dozorčí rady a výboru pro audit Společnosti za účetní závěrku

Statutární orgán Společnosti odpovídá za sestavení účetní závěrky podávající věrný a poctivý obraz v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií a za takový vnitřní kontrolní systém, který považuje za nezbytný pro sestavení účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné (materiální) nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.

Při sestavování účetní závěrky je statutární orgán Společnosti povinen posoudit, zda je Společnost schopna nepřetržitě trvat, a pokud je to relevantní, popsat v příloze účetní závěrky záležitosti týkající se jejího nepřetržitého trvání a použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy statutární orgán plánuje zrušení Společnosti nebo ukončení její činnosti, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost než tak učinit.

Za dohled nad procesem účetního výkaznictví ve Společnosti odpovídá dozorčí rada. Za sledování procesu účetního výkaznictví ve Společnosti odpovídá výbor pro audit.

Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou a vydat zprávu auditora obsahující náš výrok. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že audit provedený v souladu s výše uvedenými předpisy ve všech případech v účetní závěrce odhalí případnou existující významnou (materiální) nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné (materiální), pokud lze reálně p ředpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou.

Při provádění auditu v souladu s výše uvedenými předpisy je naší povinností uplatňovat během celého auditu odborný úsudek a zachovávat profesní skepticismus. Dále je naší povinností:

  • Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou, navrhnout a provést auditorské postupy reagující na tato rizika a získat dostatečné a vhodné důkazní informace, abychom na jejich základě mohli vyjádřit výrok. Riziko, že neodhalíme významnou (materiální) nesprávnost, k níž došlo v důsledku podvodu, je větší než riziko neodhalení významné (materiální) nesprávnosti způsobené chybou, protože součástí podvodu mohou být tajné dohody (koluze), falšování, úmyslná opomenutí, nepravdivá prohlášení nebo obcházení vnitřních kontrol.
  • Seznámit se s vnitřním kontrolním systémem Společnosti relevantním pro audit v takovém rozsahu, abychom mohli navrhnout auditorské postupy vhodné s ohledem na dané okolnosti, nikoli abychom mohli vyjádřit názor na účinnost jejího vnitřního kontrolního systému.
  • Posoudit vhodnost použitých účetních pravidel, přiměřenost provedených účetních odhadů a informace, které v této souvislosti statutární orgán Společnosti uvedl v příloze účetní závěrky.
  • Posoudit vhodnost použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky statutárním orgánem a to, zda s ohledem na shromážděné důkazní informace existuje významná (materiální) nejistota vyplývající z událostí nebo podmínek, které mohou významně zpochybnit schopnost Společnosti nepřetržitě trvat. Jestliže dojdeme k závěru, že taková významná (materiální) nejistota existuje, je naší povinností upozornit v naší zprávě na informace uvedené v této souvislosti v příloze účetní závěrky, a pokud tyto informace nejsou dostatečné, vyjádřit modifikovaný výrok. Naše závěry týkající se schopnosti Společnosti nepřetržitě trvat vycházejí z důkazních informací, které jsme získali do data naší zprávy. Nicméně budoucí události nebo podmínky mohou vést k tomu, že Společnost ztratí schopnost nepřetržitě trvat.
  • Vyhodnotit celkovou prezentaci, členění a obsah účetní závěrky, včetně p řílohy, a dále to, zda účetní závěrka zobrazuje podkladové transakce a události způsobem, který vede k věrnému zobrazení.

Naší povinností je informovat osoby pověřené správou a řízením mimo jiné o plánovaném rozsahu a načasování auditu a o významných zjištěních, která jsme v jeho průběhu učinili, včetně zjištěných významných nedostatků ve vnitřním kontrolním systému.

Naší povinností je rovněž poskytnout osobám pověřeným správou a řízením prohlášení o tom, že jsme splnili příslušné etické požadavky týkající se nezávislosti, a informovat je o veškerých vztazích a dalších záležitostech, u nichž se lze reálně domnívat, že by mohly mít vliv na naši nezávislost, a případných souvisejících opatřeních.

Dále je naší povinností vybrat na základě záležitostí, o nichž jsme informovali osoby pověřené správou a řízením Společnosti, ty, které jsou z hlediska auditu účetní závěrky za běžný rok nejvýznamnější, a které tudíž představují hlavní záležitosti auditu, a tyto záležitosti popsat v naší zprávě. Tato povinnost neplatí, když právní předpisy zakazují zveřejnění takové záležitosti nebo jestliže ve zcela výjimečném případě usoudíme, že bychom o dané záležitosti neměli v naší zprávě informovat, protože lze reálně očekávat, že možné negativní dopady zveřejnění převáží nad přínosem z hlediska veřejného zájmu.

Zpráva o jiných požadavcích stanovených právními předpisy

V souladu s článkem 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 uvádíme v naší zprávě nezávislého auditora následující informace vyžadované nad rámec mezinárodních standardů pro audit:

Určení auditora a délka provádění auditu

Auditorem Společnosti nás dne 29. dubna 2021 určila valná hromada Společnosti. Auditorem Společnosti jsme 1 rok.

Soulad s dodatečnou zprávou pro výbor pro audit

Potvrzujeme, že náš výrok k účetní závěrce uvedený v této zprávě je v souladu s naší dodatečnou zprávou pro výbor pro audit Společnosti, kterou jsme dne 23. března. 2022 vyhotovili dle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Poskytování neauditorských služeb

Prohlašujeme, že nebyly poskytnuty žádné zakázané služby uvedené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Společnosti a podnikům, které ovládá, jsme kromě povinného auditu neposkytli žádné jiné služby, které by nebyly uvedeny v příloze účetní závěrky nebo výroční zprávě Společnosti.

Zpráva o souladu s nařízením o ESEF

Provedli jsme zakázku poskytující přiměřenou jistotu, jejímž předmětem bylo ověření souladu účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv („nařízení o ESEF“), která se vztahují k účetní závěrce.

Odpovědnost statutárního orgánu

Za vypracování účetní závěrky v souladu s nařízením o ESEF je odpovědný statutární orgán Společnosti. Statutární orgán Společnosti nese odpovědnost mimo jiné za:

  • návrh, zavedení a udržování vnitřního kontrolního systému relevantního pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,
  • sestavení účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě v platném formátu XHTML.

Odpovědnost auditora

Naším úkolem je vyjádřit na základě získaných důkazních informací názor na to, zda účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF. Tuto zakázku poskytující přiměřenou jistotu jsme provedli podle mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky ISAE 3000 (revidované znění) – „Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací“ (dále jen „ISAE 3000“).

Charakter, načasování a rozsah zvolených postupů závisí na úsudku auditora. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že ověření provedené v souladu s výše uvedeným standardem ve všech případech odhalí případný existující významný (materiální) nesoulad s požadavky nařízení o ESEF.

V rámci zvolených postupů jsme provedli následující činnosti:

  • seznámili jsme se s požadavky nařízení o ESEF,
  • seznámili jsme se s vnitřními kontrolami Společnosti relevantními pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,
  • identifikovali a vyhodnotili jsme rizika významného (materiální) nesouladu s požadavky nařízení o ESEF způsobeného podvodem nebo chybou a
  • na základě toho navrhli a provedli postupy s cílem reagovat na vyhodnocená rizika a získat přiměřenou jistotu pro účely vyjádření našeho závěru.

Cílem našich postupů bylo posoudit, zda účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě byla sestavena v platném formátu XHTML.

Domníváme se, že důkazní informace, které jsme získali, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho závěru.

Závěr

Podle našeho názoru účetní závěrka Společnosti za rok končící 31. prosince 2021 obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF.

Statutární auditor odpovědný za zakázku

Ing. Jindřich Vašina je statutárním auditorem odpovědným za audit účetní závěrky společnosti Česká exportní banka, a.s. k 31. prosinci 2021, na jehož základě byla zpracována tato zpráva nezávislého auditora.


V Praze, dne 28. března 2022