Obsah Menu Vyhledávání

Hodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí

Informace pro klienty

Princip trvale udržitelného rozvoje vyžaduje snižování negativních dopadů ekonomické činnosti člověka, včetně vývozních či investičních projektů, na životní a sociální prostředí. Pozornost těmto otázkám dlouhodobě věnuje i OECD, která tuto citlivou oblast upravuje svými předpisy.

V roce 2012 proto přijala Rada OECD revidované „Doporučení OECD o společných přístupech pro státem podporované vývozní úvěry a environmentální a sociální due diligence“. Právě z tohoto dokumentu Česká exportní banka – stejně jako EGAP – vychází při formulování požadavků vůči vývozcům a stanovení postupu při vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí.

Ze strany ČEB bude ovšem tento postup uplatněn pouze v případě, kdy poskytnutí exportního financování nebude pojištěno EGAP. Ve všech ostatních případech bude obdobné hodnocení provádět EGAP podle svých vnitřních postupů a žadatel bude povinen předložit ČEB výsledek tohoto hodnocení. V žádném případě není v zájmu ČEB z tohoto důvodu jakkoli prodlužovat vyřizování žádosti o vývozní financování a duplikace stejné procedury s EGAP v rámci jednoho obchodního případu je předem vyloučena.

Postup při vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí

Jaké jsou povinnosti vývozce při žádosti o vývozní financování?

Pro účely prvotního vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí v místě jeho konečného určení musí vývozce společně se žádostí o vývozní financování předložit exportní bance vyplněný dotazník, jehož náležitosti jsou uvedeny v této informaci. Není-li vývozce žadatelem o vývozní financování (v případě refinančního úvěru), musí tyto údaje předložit banka vývozce (vývozce nebo banka vývozce, dále jen „žadatel“).

Pokud vyplněný dotazník neobsahuje všechny stanovené náležitosti, vrátí ho ČEB k doplnění zpět žadateli a určí lhůtu k předložení řádně vyplněného dotazníku (s přihlédnutím k podmínkám obchodního případu).

Co je obsahem prvotního vyhodnocení?

Na základě údajů uvedených v dotazníku zařadí ČEB příslušný projekt do jedné z následujících kategorií:

  1. kategorie A, kam náleží vybrané projekty, u kterých lze předpokládat značné negativní vlivy na životní či sociální prostředí a jejichž vlivy přesahují území, na kterém bude vybraný projekt umístěn, zejména vybrané projekty do citlivých odvětví, nebo vybrané vývozy nacházející se v citlivých oblastech; vodítkem je přitom seznam citlivých odvětví a citlivých oblastí,
  2. kategorie B, kam náleží vybrané projekty, u nichž je vliv na životní či sociální prostředí méně výrazný než u vybraných projekty kategorie A, je místně ohraničený a není neodstranitelný. Do kategorie B budou zařazeny všechny vybrané vývozy, které nespadají do kategorie A ani C,
  3. kategorie C, kam náleží vybrané projekty, u nichž je vliv na životní či sociální prostředí minimální nebo žádný.

Zařazení vybraného projektu do příslušné kategorie oznámí ČEB žadateli písemnou formou.

Jaký je účel zařazování vývozu do kategorií?

Zařazením do jedné z kategorií bude rozhodnuto o dalším postupu při vyhodnocování dopadu vývozu na životní a sociální prostředí.

V případě, kdy byl vybraný vývoz zařazen do kategorie A nebo B, musí žadatel předložit exportní bance podrobný posudek o vlivu vybraného vývozu na životní a sociální prostředí, tzv. ESIA (Environmental and Social Impact Assessment), resp. „uznaný posudek“ (viz níže). Předložení posudku a soulad parametrů projektu s ním jsou podmínkou pro poskytnutí vývozního financování.

Posudek zpracuje na náklady vývozce vždy osoba, autorizovaná za tímto účelem Ministerstvem pro životní prostředí ČR, a to podle platných mezinárodních pravidel. Seznam autorizovaných osob včetně kontaktních údajů předá ČEB žadateli v písemné podobě.

V případě zařazení vývozu do kategorie C nebude ČEB požadovat další hodnocení vlivu vybraného vývozu na životní a sociální prostředí jako podmínku poskytnutí vývozního financování.

Co je uznaný posudek?

Pokud český vývozce není hlavním dodavatelem projektu, postačí pro účely hodnocení vlivu vybraného vývozu na životní a sociální prostředí předložení již existujícího posudku, vypracovaného v zahraničí. Posudek tak může být nahrazen tzv. „uznaným posudkem“, za který lze považovat:

  1. posudek v anglickém jazyce, vypracovaný osobou v zemi konečného určení vybraného vývozu podle právních předpisů této země za podmínky, že posudek vyhovuje mezinárodním pravidlům i ověření souladu tohoto posudku s mezinárodními pravidly zajistí žadatel prostřednictvím autorizované osoby;

  2. posudek v anglickém jazyce, uznaný mezinárodní finanční institucí v případě, že vybraný vývoz je součástí projektu, financovaného touto institucí;

  3. posudek v anglickém jazyce, uznaný exportní úvěrovou agenturou ze země OECD případě, že vybraný vývoz je součástí projektu, na jehož pojištění, resp. financování se tato agentura podílí.

Bude někdo sledovat plnění ekologických požadavků, stanovených posudkem?

V průběhu čerpání úvěru je exportní banka oprávněna si od vývozce vyžádat písemné monitorovací zprávy s náležitostmi stanovenými v posudku. Důvodem k takové žádosti může být jakákoliv informace či podezření, že při realizaci projektu dochází k poškozování životního či sociálníhoprostředí. Povinnost vývozce splnit požadavky posudku bude součástí podmínek pro poskytnutí vývozního financování.

Monitorovací zprávu předkládá exportní bance žadatel; její zpracování autorizovanou osobou zajistí na své náklady vývozce.

Co se stane, jestliže vývoz nebo investice nebude splňovat parametry, stanovené posudkem?

Prokáže-li monitorovací zpráva zásadní neplnění podmínek posudku ze strany vývozce, bude exportní banka oprávněna pozastavit financování až do doby uvedení situace do souladu s posudkem. O pozastavení financování exportní bankou a podmínkách pro jeho obnovení informuje ČEB žadatele písemně.

Exportní banka obnoví financování pouze na základě nové monitorovací zprávy předložené žadatelem, která prokáže, že podmínky posudku stanovené pro vliv vybraného vývozu na životní a sociální prostředí, byly splněny.

Dotazník a prohlášení žadatele o vývozní financování

Formulář dotazník pro vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí v zemi jeho konečného určení si můžete stáhnout zde:

Seznam některých citlivých odvětví a oblastí

(Pro účely vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí)

Tento seznam je pouze indikativní, obsahuje typické projekty pro zařazení do kategorie A a týká se nových projektů a velkých rozšíření popř. modernizací existujících podniků.

  1. Rafinérie ropy (kromě podniků vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení pro zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo asfaltových břidlic denně.
  2. Tepelné elektrárny a ostatní spalovací zařízení (vč. kogeneračních jednotek) s tepelným výkonem 300 MW nebo více a atomové elektrárny a jiné atomové reaktory včetně demontáže a odpojení těchto elektráren a reaktorů (s výjimkou výzkumných zařízení na výrobu a konverzi štěpných a množivých materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW trvalého tepelného zatížení).
  3. Zařízení, zkonstruovaná výhradně pro výrobu nebo obohacení jaderných paliv, přepracování, uskladnění nebo konečnou likvidaci vyhořelého jaderného paliva, nebo pro uskladnění, likvidaci a zpracování radioaktivního odpadu.
  4. Integrovaná zařízení na prvotní tavení litiny a oceli (např. ve vysokých pecích nebo přímou redukcí) a zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátu či druhotných surovin metalurgickými, chemickými či elektrolytickými postupy.
  5. Zařízení na těžbu azbestu a na zpracování a přeměnu azbestu a produktů obsahujících azbest: na azbestocementové produkty s roční výrobou větší než 20 000 tun hotového výrobku; na třecí materiály s roční výrobou větší než 50 tun hotového výrobku; a na ostatní použití azbestu větší než 200 tun ročně.
  6. Chemická zařízení, tj. zařízení na výrobu anebo využití látek (včetně ale nejen petrochemie, hnojiva, pesticidy a herbicidy, produkty zdravotní péče, čistící prostředky, barvy, lepidla, agrochemikálie, léčiva, výbušniny) v průmyslovém rozsahu při použití procesů fyzikálních, chemických anebo bio-chemických a pro rozsáhlé distribuce chemických látek prostřednictvím potrubí/terminálů a příbuzných zařízení.
  7. Výstavba letišť s hlavní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2.100 m nebo delší.
  8. Výstavba dálnic a rychlostních silnic.
  9. Stavba nové silnice nebo přestavba a/nebo rozšíření stávající silnice, pokud tato nová silnice nebo přestavovaná a/nebo rozšiřovaná silnice dosáhne nepřetržité délky10 kmnebo více.
  10. Budování železničních tratí, které vedou mimo městské oblasti, a dálkových železničních tratí.
  11. Námořní přístavy, jakož i vnitrozemské vodní kanály a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, které umožňují průjezd lodí o nosnosti nad 1 350 tun , obchodní přístavy, mola pro nakládání a vykládání propojená s pevninou jež jsou mimo přístavy (s výjimkou mol pro trajekty), které pojmou plavidla o nosnosti přes 1 350 tun.
  12. Zařízení na zpracování a likvidaci odpadů spalováním, chemickým zpracováním nebo zavážkou toxických a nebezpečných odpadů.
  13. Velké přehrady a ostatní hráze určené k zadržení nebo trvalému zachycení vody.
  14. Činnosti spojené s čerpáním podzemních vod nebo umělým přečerpáváním podzemních vod v případech, když roční objem čerpané nebo přečerpávané vody dosahuje 10 milionů krychlových metrů nebo více.
  15. Průmyslové závody pro výrobu celulózy, papíru a lepenky ze dřeva a podobných vláknitých materiálů.
  16. Rozsáhlá těžba, důlní nebo povrchová nebo hydrologická včetně mořských či říčních operací k získání drahých kovů, základních kovů, energetických a průmyslových minerálů nebo stavebních hmot. Může být zahrnuto i zpracování vytěžených surovin.
  17. Cementárny „na zelené louce“, kde projekt zahrnuje i lom „na zelené louce“.
  18. Rozsáhlá zařízení na využití ropy, plynu nebo zkapalnělého zemního plynu, která mohou zahrnovat některé nebo všechny z těchto činnosti: průzkum (seismické i vrtné práce), zpřístupnění ložiska a výrobní činnosti, přepravní činnosti vč. potrubí a terminálů, stanic pro kontrolu a čištění potrubí, kompresorových stanic a souvisejících zařízení jakož i zařízení na zkapalňování plynu.
  19. Zařízení pro skladování ropy, petrochemických nebo chemických výrobků o kapacitě 200 00 tun nebo více.
  20. Velkoplošná těžba dřeva.
  21. Čističky komunálních odpadních vod o kapacitě přesahující ekvivalent 150 000 obyvatel.
  22. Zařízení na zpracování a likvidaci komunálních pevných odpadů.
  23. Rozsáhlá turistická a maloobchodní zařízení.
  24. Výstavba nadzemních elektrických přenosových linek o délce 15 km nebo více a napětí 110 kV nebo více.
  25. Velkoplošné rekultivace půdy.
  26. Velkoplošné primární zemědělství/lesní hospodářství zahrnující zúrodnění nebo přeměnu přírodních lokalit.
  27. Závody na činění kůží a kožešin o zpracovatelské kapacitě přesahující 12 tun hotových výrobků denně.
  28. Zařízení na intenzivní chov drůbeže nebo prasat s více než 40 000 místy pro drůbež, 2000 místy pro produkci prasat (nad30 kg) nebo 750 místy pro prasnice.
  29. Projekty, jejichž realizace je plánovaná v citlivých oblastech nebo které budou mít pravděpodobně citelný dopad na tyto oblasti, i když se tato kategorie projektu neobjevuje ve výše uvedeném seznamu. Tyto citlivé oblasti zahrnují národní parky a další chráněné oblasti identifikované národními nebo mezinárodními zákony a ostatní citlivé oblasti mezinárodního, národního či místního významu jako jsou mokřady, lesy s vysokou úrovní biologické rozmanitosti, oblasti archeologického nebo kulturního významu a oblastí důležité pro domorodé obyvatelstvo nebo jiné zranitelné skupiny.
  30. Projekty zahrnující zábor půdy a nedobrovolné přesídlení významného počtu postižených lidí.

Seznam autorizovaných osob vede Ministerstvo životního prostředí v souladu s §21 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.

Nahoru

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY