Obsah Menu Vyhledávání

Aktuality

29.1.2009

Hororový rok pro export? Bez efektivnějšího řízení nákladů to nejde

29. leden 2009 (Exportér) - Dopady finanční krize, která se přelila do globální hospodářské krize, pociťují již všichni tuzemští vývozci. Rozdílná je jejich intenzita a rozměr, co je společné, je snaha vyjít z těžké situace s co nejmenšími ztrátami a s co nejvýhodnější pozicí pro budoucí podnikání. Jak konkrétně tyto záměry naplňují jednotlivé firmy, o tom byla diskuse u kulatého stolu Exportéra, který proběhl na Vysoké škole ekonomické v Praze dne 14. ledna. Jednalo se však také o vlně protekcionismu ve světě a o tom, jak by v současné době měl stát pomoci vývozcům.

I taková průmyslová skupina jako je Sindat Group, orientující se zejména na vývoj, výrobu a prodej umělého kamene, se musí dnes vypořádávat s měnící se situací na zahraničních trzích. »Očekáváme minimálně stejný či o něco horší letošní rok, neboť všude ve světě došlo k poklesu spotřebitelských a průmyslových trhů. Navíc negativní roli sehrál i měnový faktor, jelikož došlo k oslabení kurzu v zemích jako je Indie, Brazílie či Jižní Korea,« říká Karel Havlíček, generální ředitel Sindat Group.

Pokles zakázek čeká také výrobu obráběcích a tvářecích strojů. »Z průzkumu členských organizací vyplývají zatím relativně optimistické výhledy. Pokles se očekává řádově o pět procent. Není ale vyloučeno, že může být vyšší,« říká Ivan Čapek, ředitel Svazu strojírenské technologie. Tento údaj je poměrně relevantní, neboť členské firmy svazu představují zhruba osmdesát procent výroby obráběcích a tvářecích strojů v ČR, která vloni dosáhla strhujícího růstu téměř 20 procent meziročně. V předchozích letech docházelo k ještě vyšším nárůstům výroby, která představuje objem zhruba 16 miliard korun.

»Výrazně lépe je na tom výroba těžších a těžkých strojů. Podniky mají zásobu zakázek díky tomu, že dobíhají projekty pro energetiku a lodě. Fabriky s tímto zaměřením jsou na tom lépe. Na druhé straně je problémem silná konkurence v malých a středních strojích. Dopady jsou nejvýraznější právě v této oblasti, kde nám konkurují výrobci z Tchaj-wanu, Jižní Koreje, Japonska a Číny,« dodal Ivan Čapek.

O ohroženosti některých železničních projektů hovoří zase Vladimír Liška, náměstek ředitele zahraničního obchodu AŽD Praha. Jeho podnik se zabývá vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky a trakčního napájení pro drážní dopravu a množstvím dalších souvisejících činností.

»Máme tu výhodu, že projekty na léta 2009 a 2010 byly plánovány v minulých pěti letech a vycházely z vládních programů. Na druhé straně prognózy pro Českou republiku a Slovensko jsou mírně příznivější oproti většině zemí. Některé příležitosti jsou tam ohrožené, takže máme rok, dva na pečlivou přípravu. Současně pracujeme na několika mezinárodních projektech, které jsou financovány vládami Ruska a Turecka a Evropskou unií,« poznamenal Vladimír Liška.

Některým firmám se důsledky globální krize zatím vyhýbají. Patří k nim i INCO engineering, výrobce a dodavatel nové generace těžních strojů a zařízení pro vertikální dopravu v hlubinných dolech. »Zaměřujeme se na východ, hlavně na Rusko, takže nás dopady světové krize nepostihly. To se nedá říci o těžbě surovin jako takové. Výrazně negativní dopady jsou v oblasti těžby měděné rudy a uhlí, kde investiční záměr y byly nad možnostmi mnohých firem. Naopak se zlepšila situace v oblasti těžby uranu, apatitu, kália a dalších surovin, po nichž se zvýšila poptávka,« řekl Antonín Jareš, generální ředitel společnosti INCO engineering.

Naopak silné obavy vyjadřuje Antonín Kachlík, ředitel a spoluvlastník společnosti Leros, výrobce okolo 160 druhů produktů. Jedná se o bylinné léčivé čaje a čajové směsi a o širokou paletu ovocných, černých, zelených i rooibos čajů.

»Nemáme problém s odbytem bylinných čajů. Současné podmínky nás však nutí dívat se do budoucna s obavami. Jsme financováni zahraniční bankou, která se dostala do potíží. V případě, že nám odmítne provozní financování, mám obavy, zda najdeme jinou banku. To by mohlo ohrozit existenci celého podniku,« uvedl Antonín Kachlík.

Podobné potíže má s přístupem k financím řada tuzemských exportérů, což potvrzují různá dotazníková šetření. Jedno z nich připravil koncem loňského roku Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vyplynulo z něj, že zhoršený přístup právě k bankovním úvěrům může mít až 80 procent tuzemských podniků.

»Snažíme se shromažďovat od členských firem informace o dopadech poklesu poptávky na jejich výrobu a na expor t, definovat jejich problémy a navrhovat vládě opatření na podporu exportu,« uvedla Dagmar Kuchtová, ředitelka sekce zahraničních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na problémy s financováním poukazuje i Ivan Čapek. »Nejde nám ani tak o financování výroby jako spíše zákazníků. Velká část našeho obchodu je orientována na východ, na Ukrajinu, Rusko a také Polsko. V těchto zemích se začínají množit případy, kdy kontrakt je podepsán, ale zákazník ho chce oddálit nebo dokonce zrušit, pokud mu nezajistíme financování. Je proto přínosné, že vláda rozhodla o navýšení prostředků pro financování ze strany ČEB a EGAP,« řekl Ivan Čapek. Na druhé straně však upozorňuje na nedostatečnou flexibilitu přístupu bank a EGAP při financování zákazníků. »Budeme-li zákazníky prověřovat pět měsíců v bance a EGAP, můžeme o ně přijít,« upozornil Ivan Čapek.

»Firmy potřebují institucionální podporu, aby dokázaly překonat dopady krize. Klíčem k tomu je rozhodnutí o navýšení kapitálu EGAP, ČEB a ČMRZB. V této souvislosti je však třeba zásadní řez. Nebojme se odpustit firmám nebo jim odložit splatnost nezbytných plateb, třeba sociálního pojištění. Dovedu si představit, že by se firmám poskytly půlroční prázdniny se splátkovým kalendářem na 2 až 3 roky. Totéž by mohlo platit v případě daní,« navrhl Karel Havlíček. V čem se exportéři shodují ve vztahu k vládě a ke státním institucím, je to, že musí okamžitě jednat. Upozornili na příliš dlouho trvající rozhodovací procesy, ať už v politické rovině, tak v konkrétních případech, například při určování realizátorů výstav. Přitom, jak upozornil Karel Havlíček, samotné firmy musí změnit své vlastní řízení, zkrátit čas pro rozhodování a opatření vyhodnocovat po několika dnech. Podle něho by se vláda neměla bát zvýšení deficitu státního rozpočtu v letošním a v příštím roce o desítky miliard korun. »Obětujme dnes určité peníze, nehledě na nižší příjmy do rozpočtu, a nechme je firmy splácet možná tři, čtyři roky,« tvrdí Karel Havlíček.

Diskutující zástupci firem se shodli na tom, že vláda a odpovědná ministerstva by měla více pozornosti věnovat obchodní politice státu a intenzivněji otevírat trhy, které skýtají možnosti umístění našich produktů. »Na ně je třeba zaměřit návštěvy ústavních činitelů. Je nutné tam jezdit a být již připraveni na probíhající projekty a současně nabídnout vládní úvěr y,« navrhl Ivan Čapek.

Předpokladem je však lepší koordinace návštěv těchto našich ústavních činitelů. »Je těžké najít mechanismy, jak sladit tyto cesty. O to se snažíme i v Radě pro obchod a investice, kde jsme přítomni jako zástupci zaměstnavatelů,« poznamenala Dagmar Kuchtová s tím, že svaz se snaží tlačit na jasné definování prioritních zemí, kam by ústavní činitele provázely mise podnikatelů. V této souvislosti uvedl Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade, že jím řízená agentura chce reagovat a reaguje na požadavky exportérů. »Ohledně prioritních zemí chceme vyhovět zástupcům firem z hlediska bonitních projektů. Svaz strojírenské technologie měl zájem o obnovení činnosti kanceláře CzechTrade v Mexiku, vyšli jsem jim vstříc. Chceme energii přesunout ze zemí EU do vzdálenějších teritorií,« řekl Ivan Jukl. Podle něho agentura reaguje na současnou situaci a na požadavky vývozců nabídkou nových služeb. »Novým produktem je Adresář exportérů, což je způsob hledání kontaktů nepřímo a kter ý umožňuje prezentaci firem v 6 jazycích na jednom místě. Zprostředkováváme tak firmě kontakt se světem. Máme i novou službu, kdy firma má možnost poslat svého zástupce na tři měsíce do zahraniční kanceláře ředitele CzechTrade. Největší zájem je o Brazílii, Rusko, Čínu, Vietnam, USA,« uvedl příklady z rozsáhlého balíku služeb Ivan Jukl. Výzvou je však to, aby všechny obchodně-ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR ve světě fungovaly podobně jako tomu je v případě zahraničních kanceláří CzechTrade. Zatím všechny tyto úseky firmám ser vis na stejné úrovni nenabízejí.

V souvislosti s dopady světové krize na naše exportéry Ivan Jukl podotkl, že očekává další silný růst poptávky po službách agentury, který byl patrný již vloni. Není také vyloučena změna struktur y klientů CzechTrade, kter ých je kolem dvou tisíc. »Zhruba 85 procentům klientů se pomáhá s pr vním expor tem nebo se vstupem na nový trh. Není vyloučeno, že se změní i poměr malých a velkých firem, dosud naše služby využívají hlavně menší firmy. Možná se změní i poptávka po struktuře služeb a bude posílen aspekt hledání snižování nákladů,« dodal Ivan Jukl.

A právě snižování nákladů je cesta, kterou se ubírají firmy, aby překonaly neblahé dopady současné krize. »Musíme náročněji než dříve řídit naše náklady, o nichž jsme ještě před půl rokem hovořili jako o nezbytných pro chod podniku. Nyní je seškrtáváme a šetříme,« uvedl Karel Havlíček.

Na výrazně stoupající náklady upozornili i další diskutující s tím, že jim vysoké ceny elektřiny, pohonných hmot a různé poplatky snižují konkurenceschopnost. Apelovali také na vládu, aby zejména tlačila na výrobce elektrické energie, aby drasticky nezvyšovali její ceny.

Exportéři musí totiž řešit i problémy zvýšených nákladů na cizích trzích. »Jsme orientovaní na východní trhy a tam šly kurzy měn nahoru, což zdražuje naše produkty. Někteří importéři se také dostali do potíží, což přináší požadavky na vyšší provize a na zlepšování podmínek financování. To je pro střední a menší společnosti problém. Tíží nás i zvyšování poplatků ze strany státních institucí a organizací, příkladem je Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde máme registrovánu část výrobků. Takže tlak na snižování nákladů je značný a bude to znamenat i drastická opatření,« uvedl Antonín Kachlík.

Současně se přítomní shodli v tom, že nelze šetřit na inovacích a marketingových aktivitách. »Pokud to dnes neuděláme, za rok dva se nám to sečte. Inovační aktivity se nepřipravují pro přežití tohoto roku, ale proto, abychom byli úspěšní za tři, čtyři roky. Spoléháme se totiž na produkt a na kvalitní lidi,« dodal Karel Havlíček. Pokud by se firmy zbavily kvalitních lidí a neinvestovaly by do inovací, přijdou o zákazníky na exportních trzích, tvrdili zástupci firem a poukázali na někdy nedostatečnou kvalitu absolventů českých vysokých technických škol.

K opatřením, která také navrhují exportéři, patří evergreen, tedy požadavek co nejrychlejšího zavedení eura. »Co jsme zažili v souvislosti s turbulencemi kurzu koruny během posledního půl roku, byla divoká jízda. Vytvořili jsme nabídky, když euro bylo za 24 korun. Zákazníci se nám ale vrátili, teprve až koruna oslabila,« podělil se o zkušenost Vladimír Liška. O problematickém zajišťování hovořili i někteří další účastníci diskuse.

Ze strany Ivana Čapka padl pak návrh, aby vláda pozastavila podporu zahraničním investicím ve strojírenství. »Pokud by česká výroba dostala stejnou podporu jako zahraniční investoři, byl by to přínos pro celé odvětví i ekonomiku,« uvedl ředitel Svazu strojírenské technologie.

V DEBATĚ BYL TAKÉ ZMÍNĚN ASPEKT českého předsednictví v EU a naše priority, a to v souvislosti s tlakem na vlnu ochranářských opatření.

»Pokušení v současné době je stavět bariéry a oživovat protekcionismus, neboť řada zemí má snahu zavádět ochranná opatření. Například Rusko zavedlo cla na automobily, ochranná opatření zavádějí Brazílie a Argentina,« upozornil Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, na možné komlikace pro naše expor tér y. Právě v tomto ohledu může české předsednictví výrazněji působit proti těmto ochranářským opatřením.

»První rovinou je, aby se lidé zodpovědní za obchodní politiku v rámci EU postavili za princip, že cenou za krizi nemohou být ochranná opatření a zavádění nových bariér. Řada zemí používá v praxi nižší cla, než je požadováno v rámci Světové obchodní organizace. Nyní však hrozí, že by mohly zvýšit tato cla, a to v rámci standardů až dvojnásobně. Týká se to zejména rozvojových zemí. To by bylo smrtící pro obchodní toky a pro řadu exportérů,« uvedl Martin Tlapa.

Proto se podle něho ČR bude zasazovat o pokračování uvolnění světového obchodu, aby nedošlo právě k zastavení procesu snižování cel. »Máme snahu jednat o tom s klíčovými hráči, zejména s novou americkou administrativou, což je priorita českého předsednictví. Dohodu příliš nepodporují USA a Indie i další státy. Přesto se o tomto problému bude jednat při návštěvě nového amerického prezidenta v Evropě a na setkání představitelů zemí G20,« uvedl Martin Tlapa.

Řada firem v zemích EU má také problémy s přístupem ke kapitálu, nejedná se přitom jen o malé expor tér y. »Bude se proto upravovat konsenzus OECD, který určuje pravidla pro exportní úvěr y. Chceme diskutovat v členských zemích o možnosti zavádění nových produktů. EGAP a ČEB vyžadují větší flexibilitu, potřebujeme i větší velkorysost při poskytování úvěrů a pojištění v rámci EU,« doplnil Martin Tlapa.

Je třeba, aby se Evropa dohodla na společném tlaku na země, kde existují problémy, ať už je to ochrana duševního vlastnictví, tarifní bariér y. Měli bychom mít seznam hlavních překážek, kterým čelí evropští vývozci do Číny, Indie, Latinské Ameriky, Brazílie, Ruska...

Alexandra Mostýn

Seznam účastníků Kulatého stolu Exportéra

Martin Tlapa - náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR * Ivan Jukl - generální ředitel agentury CzechTrade * Karel Havlíček - generální ředitel Sindat Group, místopředseda Asociace malých a středních podniků ČR * Antonín Kachlík - ředitel a spoluvlastník společnosti Leros * Vladimír Liška - náměstek ředitele zahraničního obchodu AŽD Praha * Antonín Jareš - generální ředitel společnosti INCO engineering, která je členem sdružení českých výrobců dobývací techniky CDT (Česká dobývací technika) * Ivan Čapek - ředitel Svazu strojírenské technologie * Dagmar Kuchtová - ředitelka sekce zahraničních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY