Obsah Menu Vyhledávání

Aktuality

26.1.2009

Rusko je bohaté a atraktivní, ale malí hráči se tam nechytí

26. leden 2009 (Právo) - PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA ALTA, A. S., VLADIMÍR PLAŠIL PRO FIRMU: Západní ekonomiky dusí krize; je tedy pro naše exportní firmy vhodnou strategií vydat se směrem k veliké Rusi? Mnozí tvrdí, že ano. Příloha Firma se na reálné možnosti v této oblasti ptala šéfa společnosti, která má se zeměmi bývalého SSSR značné zkušenosti.

Společnost ALTA se od svého založení v roce 1991 specializuje na strojírenství, hutnictví, důlní techniku, energetiku. Působí v zemích střední a východní Evropy, především v SNS (Společenství nezávislých států). Většina lidí, kteří stáli u jejího vzniku, měla zkušenosti právě z těchto zemí. Znalost terénu je pro podnikání v zemích SNS nezbytností. Před třemi lety firma rozšířila působnost do Vietnamu – dodala dobývací mechanizaci a nyní odtud dováží uhlí.

Důležitým mezníkem byl vstup do strojírenské společnosti TOS Kuřim (slévárna, obráběcí linky, jednoúčelové stroje, obráběcí centra, portálové frézky). V roce 2005 se TOS v podstatě podařilo zachránit před krachem a postupně probíhá její modernizace. ALTA se umístila na 52. místě v žebříčku 100 nejlepších firem v ČR.

Dodávají jaderný materiál i drtiče

ALTA také coby držitel oprávnění k nakládání s jaderným materiálem zabezpečuje jako partner OAO TVEL logistiku dodávek a přepravy palivových článků pro jadernou elektrárnu Dukovany. Spolupracuje se státním podnikem DIAMO ve Stráži pod Ralskem, Ústavem jaderného výzkumu v Řeži, Sigmou Group a Slovenskou energetikou. Vozí zařízení a náhradní díly pro jaderné a vodní elektrárny, rafinérie a plynárenské provozy. Konkrétně zabezpečuje náhradní díly ze zemí SNS pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín.

Dále dodává komponenty pro dieselové motory, drtiče a třídiče pro těžební průmysl; pro lomy, vápenky a štěrkovny zajišťuje obří nákladní automobily BELAZ včetně náhradních dílů a servisu. Na Ukrajinu dodala ALTA technologickou linku na výrobu živičných směsí za 3,5 miliónu eur.

Není už třeba vyjmenovávat další obří kontrakty, které navíc mnohdy podléhají utajení, neboť se týkají strategických komodit. Zkrátka, jedním z těch, který je na prostředí SNS jedním z nejpovolanějších, je právě předseda představenstva ALTA, a .s., Vladimír Plašil.

Státní exportní agentura CzechTrade zdůrazňuje, že ani v době krize nemusí klesat český export, jen je třeba orientovat se na trhy jinde než v zemích EU, například na Rusko. Jak by měly uvažovat a postupovat firmy, které se na tento trh teprve chystají vstoupit? S jakou nabídkou podle vašeho názoru mají šanci?

Teď bohužel není vhodná doba pro vstup nových subjektů na ruský trh. Zvláště malé a střední společnosti mají jen minimální šanci uspět. Nyní je důležité, aby stát podpořil řekněme deset klíčových projektů, a pokud se tyto úspěšně uskuteční, malé a střední firmy se mohou uplatnit nejprve jako subdodavatelé a postupně si takto najít vlastní obchodní partnery.

Je podle vás Rusko v současné době celosvětové krize vůbec atraktivním trhem?

Rusko je i nadále velmi atraktivním trhem a oblastí, která disponuje obrovskými zásobami surovin. Cena ropy sice v porovnání s loňským létem výrazně poklesla, ale podle mého názoru postupně dojde k jejímu nárůstu, i když nedosáhne hodnot z poloviny minulého roku. Navíc, kdy jindy je lepší příležitost se prosadit, než za současné složité situace? Není čas na paniku, ale je nutné intenzivně pracovat na posílení pozice českých firem na ruském trhu. Nejde o příležitost pro obchod s rychloobrátkovým a spotřebním zbožím, pozornost je potřeba zaměřit na oblast velkých projektů a investičních celků. Výhodou, především v současné situaci, je nejen naše know-how, ale také schopnost financovat projekty. Namístě je samozřejmě jistá dávka opatrnosti, nicméně když se nepodaří realizovat velké projekty, nebudou vytvořeny podmínky pro vstup malých a středních dodavatelů. Přitom nejde pouze o přímou vazbu na projekty, ale i o dobré jméno České republiky jako perspektivního partnera. Ruský trh má specifika, nejde o trh v západním chápání. Současné kroky musíme chápat jako investici do budoucna, nejde o záležitost měsíců, ale spíše let.

Říkáte, že současná složitá situace poskytuje výjimečnou příležitost prosadit se na ruském trhu. Jak by měly české firmy v tuto dobu posilovat svou pozici?

Ekonomická krize způsobila, že mnohé podniky nejsou schopné utáhnout a dokončit zahájené projekty. Nezkušené firmy se v této chvíli vstupu na ruský trh obávají, případně pozastavují své zdejší aktivity. Společnosti, které mají s činností v této oblasti zkušenosti, by ale měly využít příležitosti a právě teď být iniciativnější. S trochou nadsázky by se dalo říct, že zde platí známé v nouzi poznáš přítele. Pokud teď, v době krize, vložíme do zahájených projektů finance a umožníme jejich pokračování, pro ruské partnery to bude signál, že se na české firmy mohou spolehnout a že i poté, co se situace zklidní, budou pro ně perspektivními partnery.

Rusko je bohaté a atraktivní, ale…

Jak by měla konkrétně vypadat podpora státu českým exportérům?

Stěžejní jsou dvě základní oblasti – pomoc s financováním projektů prostřednictvím programů České exportní banky a EGAP na straně jedné a politická podpora našich představitelů na straně druhé. Pokud ruští partneři cítí, že i za aktivitou soukromé firmy stojí stát, velmi to pomůže otevřít takové firmě dveře a projekt získá na důvěryhodnosti.

Mají české firmy šanci jako samostatné subjekty, nebo může cesta k úspěchu snáze vést přes exportní aliance?

Problémem při vytváření aliancí je velká rivalita, která, na rozdíl od ostatních zemí, mezi našimi exportéry panuje. Například v Německu výrobci spolupracují daleko více, a to jim pomáhá uspět. Teď je skutečně potřeba spojovat se a spolupracovat.

Obchodní aktivity společnosti ALTA tradičně směřují na Východ, především do zemí bývalého Sovětského svazu. Ekonomická krize dorazila i tam. Projevuje se zde se stejnou intenzitou a stejným způsobem jako v zemích západní Evropy, nebo mají z vašeho pohledu projevy krize v tomto regionu svá specifika?

Nemohu posuzovat, jak hluboké jsou projevy krize na Západě, ale pouze porovnat její projevy v České republice a na Východě, zejména v Ruské federaci. Zde se krize projevuje mnohem citelněji než u nás, Rusko zasáhla s plnou intenzitou již na podzim loňského roku. Nicméně, když porovnáme současnou situaci se situací v roce 1998, lze říci, že Rusové dnes reagují daleko profesionálněji a nenechají se ovládnout panikou jako před deseti lety. Sice si dobře uvědomují závažnost situace, ale zároveň to, že krize není věčná. Současné reakce jsou mnohem střízlivější než v minulosti a realizace řady projektů pokračuje dál.

Jaké máte vy osobně zkušenosti z jednání s ruskými partnery?

Jednání a uzavření obchodů trvá v Rusku velmi dlouhou dobu, často i několik let. A pak vás občas v jednání s ruskými partnery překvapí spád a sled událostí. Například v případě Magnitogorského metalurgického kombinátu byl kontrakt v řádech stamiliónů eur velmi rychle uzavřen během několika měsíců. Mnohé předsudky, které se stále k Rusku vážou, již dávno neplatí. Za uplynulých 19 let je cítit, že Rusové mají procestovaný svět a své poznatky stále více využívají. Už to skutečně není o tom, že je večeře proložena litry vodky, ale zejména ve velkých městech jsou hostitelé často daleko většími znalci vína než u nás. O několik tříd nahoru šla i úroveň ruské gastronomie, a to jak v kvalitě jídel, tak například i v chování obsluhy.

Pociťujete již ve vaší společnosti konkrétní důsledky krize? Jaká opatření chystáte?

Samozřejmě i my začínáme důsledky krize pociťovat, nicméně zde máme jistou výhodu dlouhodobějšího cyklu. S vyšší intenzitou se v naší společnosti dopady krize projeví spíše na konci roku a v průběhu roku 2010. Věřím ale, že dílčí propady nám pomůže překonat realizace velkých, dlouhodobých projektů.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Lidi, lidi, lidi. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale na lidech závisí úspěch firmy. V roce 1991 jsme začínali v sedmi, dnes má skupina ALTA již 1500 zaměstnanců. Z úspěšných kontraktů bych vyzdvihl samozřejmě projekt modernizace podniku Uralvagonzavod. Tento kontrakt se svou celkovou výší jedné miliardy eur stal největším v moderní historii česko-ruských vztahů. ALTA nejprve v roce 2005 uzavřela s uralskými strojírnami Uralvagonzavod z Nižního Tagilu (Sverdlovská oblast RF) kontrakt ve výši 300 miliónů eur. V květnu 2007 došlo k podpisu další dohody, která navýšila dodávky pro rekonstrukci ruského závodu na Urale na miliardu eur (asi 28 miliard korun). Jde o komplexní řešení, které zahrnuje modernizaci jak metalurgického a slévárenského zařízení, tak obrábění kovů.

 

ALTA V KOSTCE
Březen 1991: Založení ALTA, spol. s r. o. Listopad 1991: První dodávky turbodmychadel do zemí Společenství nezávislých států (SNS) a náhradních dílů pro železnice v Ruské federaci. Založení zahraničního zastoupení v Moskvě (Ruská federace). Srpen 1992: První dodávky motorů pro potřeby povrchových těžebních kombinátů v zemích Společenství nezávislých států. Prosinec 1994: Transformace ALTA, spol. s r. o., na akciovou společnost ALTA, a. s. Červenec 1995: Založení zastoupení v Komsomolsku (Ukrajina). Podpis smlouvy o výhradním zastoupení ruského výrobce palivových článků TVEL pro Českou republiku. Prosinec 1995: Zahájení dodávek železorudných surovin do ČR. Prosinec 1996: Zahájení dodávek pro investiční projekty v oboru technologií pro těžbu a úpravu rud a kamene. Leden 1998: Založení zastoupení v Minsku (Bělorusko). Leden 1999: Zastoupení v Kyjevě (Ukrajina). Březen 1999: Zahájení investičního projektu Modernizace PO BELAZ. Červen 2001: ALTA, a. s., poprvé mezi 100 nejlepšími českými firmami. Květen 2003: Založení zastoupení v Sankt Petěrburgu (Ruská federace). Červenec 2003: Zastoupení v Jekatěrinburgu (Ruská federace). Květen 2005: Podpis rámcové smlouvy projektu Modernizace FGUP PO URALVAGONZAVOD. Červenec 2005: Vstup do společností TOS KUŘIM – OS, a. s., KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, a. s., a SLÉVÁRNA KUŘIM, a. s. Duben 2006: Zahájení projektu Modernizace FGUP PO URALVAGONZAVOD. Květen 2006: Podpis kontraktu na komplexní mechanizaci šachty pro společnost VINACOMIN (Vietnam). Červenec 2006: Majetkový vstup do společnosti TRANSPORT21 VEK v Ruské federaci. Září 2006: Zahájení dodávek uhlí z Vietnamu. Říjen 2006: Podpis kontraktu na dodávku kompletní technologické linky pro cihelnu Kuzmincy (Ukrajina). Leden 2007: Založení dceřiné společnosti ALTA URAL. Duben 2007: Navýšení kontraktu s FGUP PO URALVAGONZAVOD na 1 miliardu eur na dodávky pro modernizaci zařízení. Podpis rámcového kontraktu na dodávku závodu na výrobu bioetanolu s průmyslovou skupinou TITAN GROUP.

 

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY