Obsah Menu Vyhledávání

Aktuality

29.1.2009

Ruský medvěd opět našel společnou řeč s českým lvem

28. leden 2009 (Obchodní týdeník) - Podle PhDr. Grigorije Sarišviliho, obchodního rady Ruské federace v ČR, mají české firmy v Rusku dveře otevřené. A ČR se stále častěji objevuje v hledáčku ruských firem.

V listopadu 2008 v Moskvě jednala Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací. S jakým výsledkem?

Převažovala pozitiva. Mimo jiné se urovnala otázka zadluženosti ASOT Kamčatgazprom vůči české ČSOB při výstavbě plynovodu na Kamčatce, Česká národní banka udělila licenci dceřiné společnosti První česko-ruské banky - Banky mezinárodní spolupráce a Rusko umořilo část dluhu ve výši 2,5 milionu USD vůči ČR financováním rekonstrukce budovy Českého domu v Moskvě. Nevyřešila se ale otázka dluhu Ruské federace vůči ČR v souvislosti s dodávkou letounů Jak-42D a nedosáhlo se společného ujednání o vložení změn do mezivládní Dohody o pobídkách a vzájemné ochraně investic.

Na které priority bude v roce 2009 soustředěna pozornost?

Mezi priority patří nedokonalost struktury ruského vývozu do ČR a značná nevyváženost obchodu. Právě na ně zaměří svou pozornost obchodní zastupitelství Ruska v ČR v roce 2009. Nedokonalost struktury ruského vývozu do ČR se projevuje v tom, že se ruský vývoz přibližně z 90 % skládá z minerálních paliv, ropy a produktů jejího zpracování, a poměrná část ruského nesurovinového exportu činila v roce 2008 pouhé 1 %. Nedostatečné zastoupení v našich ekonomických vztazích má podle mého názoru i sféra služeb. Negativní saldo v zahraničním obchodě se službami (-247,8 miliónu USD) ve prospěch Česka svědčí o tom, že by ruská strana měla věnovat obchodu se službami větší pozornost. Jde zejména o rozvoj služeb železniční přepravy na Transsibiřské magistrále, přepravy na trati Mladá Boleslav-Kaluga, kontejnerové přepravy z ČR do Ruské federace přes Brest a tranzitní přepravy. Další možností je přeprava elektrické energie a z ČR do Ruska by bylo možné exportovat i služby spojů, služby v oblasti stavebnictví, pojišťovnictví, financí, informací a v také služby soukromým osobám v oblasti kultury, cestovního ruchu, rekreace. V roce 2009 a dalších letech musí přejít obchodně-ekonomické vztahy mezi Ruskem a Českem na kvalitativně novou úroveň. Prioritou se musí stát investiční a inovační spolupráce zaměřená na vývoj a realizaci unikátních technologických a výrobních procesů, výměnu licencí, know-how, výrobní kooperace, společný vstup na trhy třetích zemí apod. Ruská strana má zájem na investování do bývalých objektů ve vlastnictví státu na území ČR, zejména hutí a energetických podniků. Ochranné mechanismy, uplatňované Eurokomisí však omezují přístup ruských investorů. A informace o připravovaných a uskutečněných tendrech jsou v Česku dobře utajené, a to zdržuje podnikatelské aktivity ruské strany. Strategický ekonomický zájem Ruska v ČR ve střednědobém a dlouhodobém horizontu představuje zachování pozic ruských vývozců energetického zboží na českém trhu a zajištění vhodných podmínek pro ruské společnosti, které mají zájem účastnit se privatizace objektů na území ČR. Ruská strana chce také zachovat rusko-českou spolupráci ve vojenskotechnické oblasti, nehledě na zásadní reformu ozbrojených sil ČR a její členství v NATO. Proto je třeba co nejrychleji podepsat Dohodu mezi vládami Ruské federace a České republiky o zastavení výroby zbraní, vojenské techniky a náhradních dílů v ČR, vyráběných na základě licencí bývalého SSSR.

Nabírají česko-ruské obchody na dynamice, nebo stagnují?

Vyvíjejí se dostatečně dynamicky. Podle údajů ruské Federální celní služby tvořil podíl ČR na celkovém obchodním obratu Ruské federace za období leden-říjen 2008 1,5 %, tempo růstu obchodního obratu za totéž období činilo kolem 70 %, přitom tempo růstu vývozu vykazovalo 72,8 % a tempo růstu dovozu -6303 %. Rusko-česká obchodní výměna za období leden-říjen 2008 dosáhla výše 9,3 miliardy USD, z toho ruský vývoz tvořil 6,3 miliardy USD a dovoz kolem 3 miliard USD. Saldo obchodní výměny činilo v tomto období 3,3 miliardy USD. Celková obchodní výměna za rok 2008 by měla přesáhnout částku 10 miliard USD.

Letošní rok bude pro českou ekonomiku krizový. Neodrazí se dopady celosvětové krize i v obchodování mezi ČR a Ruskou federací?

Krize se nemůže nedotknout rusko-českých ekonomických vztahů. V této souvislosti bych chtěl upozornit na finanční stránku společně realizovaných projektů. V současné době má Česko ze všech zemí EU nejnižší sazby úvěrů, hypoték a bankovních půjček. Z toho vyplývá, že se české úvěry stávají vítanou “pochoutkou” pro ruské dovozce. Existuje však ruským zákonodárstvím určený postup, který stanovuje, že veškeré platby mezi rezidenty a nerezidenty se provádí pouze přes zplnomocněné banky, které jsou agenty devizové kontroly. Proto by si čeští investoři měli před podpisem smlouvy s ruským vypůjčovatelem zjistit, jaké banky stojí v pozadí konkrétního rusko-českého projektu a jak provádí devizovou kontrolu, aby se nedostali do těžké situace jako v případě zmiňovaného ASOT Kamčatgazprom, kdy se šetření projektů táhlo téměř deset let a jenom díky zásahu nejvyššího vedení země bylo jistým způsobem vyřešeno.

Jaký je váš recept na řešení hospodářské krize, která kvůli globalizaci nezná hranice?

Dnešní globální krize potvrzuje, že se řada principů poválečného ekonomického uspořádání přežila. Proto je třeba přestavět mezinárodní finanční architekturu, udělat ji otevřenou a spravedlivou, účinnou a legitimní. Zachovávat ale přitom vyváženost mezi korekcí problémů na finančních trzích a vytvářením rozvojových pobídek. Globální krize také potvrdila známý axiom: základem národního bohatství a ekonomické bezpečností je v prvé řadě konkurenceschopný reálný sektor ekonomiky. * Vraťme se k česko-ruským obchodním vztahům. Co může udělat česká strana pro to, aby se dál úspěšně rozvíjely? Růst HDP v ČR závisí z 80 procent na vývozu a kvůli světové finanční krizi se nejeví zvýšení objemu exportu do zemí EU příliš reálné. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně s Českou exportní bankou a EGAP vypracovávají novou strategii investování a prosazování českých výrobků a služeb na trzích východních zemí, mimo jiné v Rusku. Můžeme to jen vítat.

Kterou ruskou firmu považujete za nejúspěšnější na českém trhu?

Nemám právo dělat výběr. Mohu jen konstatovat, že se v ČR dobře prosadila řada ruských firem. Mimochodem, například společnosti Lukoil se úspěšně podařil až druhý vstup na český trh a má zde další plány, nejen provozovat síť čerpacích stanic. Dobře vidím i šance společnosti Aeroflot, která má zájem o ČSA. Domnívám se, že by to byla oboustranně prospěšná záležitost. Na závěr bych rád dodal, že doba jednoduchých výměnných operací je za námi. Proto jsem spolu s kolegy připraven poskytovat všestrannou pomoc podnikatelským kruhům ČR při navazování a rozvoji podnikatelského státně-soukromého partnerství s možným zapojením ruského kapitálu.

 

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY