Obsah Menu Vyhledávání

Aktuality

19.2.2009

Zakázky v Rusku mizí, firmy potřebují i pomoc státu

19. únor 2009 (Exportér) - Většina exportérů do Ruska zaznamenala propad poptávky. Neztrácejí však naději a domlouvají zakázky.

Tuzemští exportéři, bankovní domy i výzkumné ústavy mají jasno: Dopady globální krize se negativně projeví na jejich podnikání i v Rusku. Pokles zakázek očekává totiž až 92 procent podnikatelských subjektů.

Toto zjištění přineslo dotazníkové šetření magazínu Exportér, připravené ve spolupráci s Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS, které proběhlo koncem ledna 2009. Osloveno bylo 158 členských firem Komory SNS, na dotazy odpovědělo 28 respondentů.

Pokles zakázek v Rusku postihuje přitom celou škálu odvětví. V případě strojírenství tuzemské firmy odhadují snížení objemu zakázek o 20 až 60 procent – číselný rozptyl je dán odlišnými komoditami. Dodavatelé zvedací techniky očekávají propad zájmu ruských odběratelů o polovinu. Ve stavebnictví a v oblasti nemovitostí předpokládají zástupci našich firem pokles zakázek zhruba o 20 až 30 procent. Upozorňují na to, že některé partnerské podniky budou na několik měsíců odstaveny.

Čeští vývozci skla zaznamenali menší zájem o zhruba 15 až 30 procent. A firmy z oblasti farmaceutické výroby uvádějí omezení poptávky o 40 až 50 procent.

Důsledky krize pociťují i automobilky, které odhadují snížení zakázek v Rusku až o 20 procent. S jejími dopady se bude muset vyrovnávat i doprava včetně železniční.

Respondenti zaznamenali pozastavení některých výzkumných projektů v energetice a nevylučují dočasné přibrzdění plánovaného rozvoje Ruska v oblasti jaderné energetiky. Přehodnocování investičních plánů se děje i v metalurgickém a v chemickém průmyslu.

PROJEVY DOPADŮ KRIZE

Dotazníkové šetření identifikovalo některé příčiny poklesu zakázek našich firem na ruském trhu. Zásadním problémem je zpomalení růstu mnoha odvětví ruského hospodářství, ať už se jedná o automobilový průmysl, stavebnictví či další obor y, kde dochází k odkladům investičních projektů.

Ani Rusku se nevyhnul zásah světové finanční krize do bankovního sektoru. Respondenti poukazují na nedostatek volné měny a na zvýšená kontrolní opatření bank pro ruské podniky. Ruští partneři se tak musí potýkat s omezováním přístupu k úvěrům. V praxi se tento stav odráží ve větší opatrnosti tamních podnikatelů při jednání s českými firmami o dalších dodávkách. Zástupci našich firem poukazují na to, že Rusové nyní nezřídka přistupují k objednávkám až na poslední chvíli. Komplikuje to výrobu a termíny dodávek. Vyskytují se i případy, kdy se tamní podnikatelé snažili změnit již uzavřené kontrakty, konkrétně se pokoušeli hladké platby a L/C změnit na úvěrové financování.

Představitelé tuzemských podniků vidí jako problém pro jejich podnikatelské aktivity kurz r ublu, který je v důsledku oslabování ruské ekonomiky velmi nestabilní. Jen za poslední dva měsíce se jeho hodnota propadla o zhruba 30 procent. Devalvace ruské měny vůči americkému dolaru a euru pokračuje navíc značným tempem, a to rychleji než v případě české koruny. Dodávky z ČR se tak z pohledu ruského zákazníka proti dřívějšku zdražují.

Obecně je pro ruskou ekonomiku problémem nízká cena ropy na světových trzích a domácí tamní míra inflace.

JAKÉ JSOU BARIÉRY

Součástí dotazníkového šetření mezi tuzemskými firmami bylo zjištění bariér, s nimiž se aktuálně v důsledku dopadů globální krize či dlouhodoběji musejí potýkat.

I v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací podnikatelé poukazují na zavádění ochranářských opatření. Rusko například zvýšilo cla na dovážené automobily z 25 % na 30 %, což zdražuje dovozy.

Do skupiny těchto opatření by se dala zahrnout i nevůle ruského bankovního sektoru akceptovat firmám zahraniční úvěry. Vývozci upozorňují i na problémový platební styk a komplikovanost úhrad do zahraničí.

V některých oborech se dlouhodoběji projevují ochranářská nařízení státu tím, že je téměř nemožné zřídit servisní středisko jinak než ve spolupráci s místní partner y. A v oblasti železnic panují nejasná pravidla, která podle zkušeností českých byznysmenů »splňují« pouze domácí výrobci.

Obecně vzato, jak uvádějí čeští exportéři, v Rusku je rozšířená praxe preferování domácího výrobce před zahraničními, i když jejich výrobky nedosahují vždy technicko-ekonomických parametrů českých výrobků.

Z pohledu respondentů je značný problém byrokracie a nepružnost mnohých institucí. Na tuto zásadní bariéru poukázalo zhruba 55 procent zástupců tuzemských firem.

České podniky zmiňují zdlouhavé schvalovací procesy, složité je získat potřebná povolení či oprávnění. Bariérou je nerespektování evropského označování výrobků, například u puncování drahých kovů. Významná je i odlišnost některých ruských technických norem od evropských. Na potíže upozorňují tuzemské firmy i při proclívání zboží (zhruba 40 procent respondentů). Nejednotný je podle nich postup v celním řízení u jednotlivých celních úřadů. S tím souvisí i byrokracie a korupce a nedostatek transparentnosti. »Při celním odbavení dodávek se setkáváme se značnou byrokracií, kterou řeší naši zákazníci. Někdy však kvůli obavám z průtahů a komplikací raději importní dodávku jako přímí dovozci neuskuteční a hledají prostředníky, kteří by dodávku v Rusku proclili,« poznamenávají čeští exportéři.

Další bariérou, která omezuje podnikání na ruském trhu, je přetrvávající vízová povinnost. Na ni upozorňuje více než třetina respondentů dotazníkového šetření.

JAK MŮŽE POMOCI ČESKÝ STÁT

Zhruba 60 procent zástupců tuzemských firem, orientujících se na ruský trh, se domnívá, že český stát by jim měl výrazněji pomoci v době globální krize a propadu poptávky na ruském trhu.

Volají zejména po častějších oficiálních návštěvách našich představitelů, české předsednictví v Evropské unii není podle tuzemských podnikatelů dostatečně využíváno pro podporu exportu. Následující citace pak poměrně dobře vystihuje aktuální požadavky vývozců: »V současnosti je potřeba koordinovaný přístup a vytyčení priorit všech státních orgánů, které zasahují do exportního dění české podnikatelské sféry. I když je Ruská federace v rámci strategie MPO považována za zemi s prioritním významem, podnikatelská sféra si stěžuje na pokles intenzity a efektivity podpor y ústavních činitelů. Oficiální zastoupení státu nejsou v dané situaci schopna adekvátní obchodní či konzultační činnosti. Je to možná do značné míry způsobeno naším předsednictvím EU a přibývající agendou, která se objevila.«

Podobný názor není nikterak ojedinělý a čeští vývozci vnímají oficiální podporu jejich podnikání na ruském trhu z hlediska návštěv našich státníků jako nedostatečnou. »Zvyšte počet oficiálních návštěv také v regionech,« žádají exportéři, podle nichž chybí celková intenzivnější a ofenzivnější propagace České republiky v Rusku.

Co také považují za potřebné v současné krizové době, je jejich výraznější podpora ze strany státu na veletrzích a výstavách. Na co upozorňují, je celková klesající finanční podpora vystavovatelů. Důležitým požadavkem je podpora v oblasti financování a poskytování státních garancí. Částečně je realizován zvýšením pojistné kapacity EGAP a jeho pojistného krytí a navýšením zdrojů ČEB. Přesto exportéři, na základě svých poznatků, žádají o rozšíření podpor y financování a státních garancí. Přáli by si snížení pojistných sazeb EGAP, navrhují i dočasné daňové zvýhodnění exportérů.

CO ŽÁDAJÍ FIRMY OD CZECHTRADE

Jako jeden z důležitých pilířů podpor y uvádějí zástupci českých firem potřebu rozšíření aktivit proexportní agentury CzechTrade. Konkrétně navrhují posílení a zvýšení počtu jednotlivých zastoupení na ruském trhu. Poukazují i na nedostatečný počet osob v rámci CzechTrade, které poskytují exportérům servis.

Hlavní zájem je o vyhledávání obchodních partnerů a prověřování jejich solventnosti a na poskytování aktuálních informací o vývoji ruských trhů a tendrech.

V této souvislosti upomínají podnikatelé skutečnost, že obchodně-ekonomické úseky doposud nenabízejí identické servisní služby jako ředitelé kanceláří CzechTrade, byť se o této variantě hovoří již delší dobu. Exportéři by si přáli, aby došlo k rozšíření bezplatných servisních služeb obchodně-ekonomických úseků, které by řešily administrativní záležitosti, tlumočnické či právní služby. Pro současné krizové období by podle exportérů měla být tato možnost co nejrychleji nastavena.

V každém případě čeští exportéři pomocnou ruku státu potřebují velmi intenzivně. Jak totiž vyplynulo z dotazníkového šetření, nehledě na celkový pokles zakázek, přibližně 40 procent podniků má rozjednáno podepsání kontraktů v tomto roce. Některé kontrakty se pohybují v řádech milionů eur, další by mohly být mnohonásobně vyšší. Vliv státních institucí by jim k podpisu kontraktu napomohl.

I tak se exportéři shodují v jednom: »Současné období je výzvou a příležitostí.« Proto chápou, že bude třeba daleko intenzivněji sledovat vývoj ruské ekonomiky, jednotlivých odvětví i různých faktorů. A hlavně, ve firmě doma je nutné intenzivně řešit efektivitu nákladů a aktualizaci nabídky.

Alexandra Mostýn

Na co upozorňují čeští exportéři
(Výsledky šetření Exportéra a Komory SNS, v % respondentů)

 
Pokles zakázek v Rusku 92%
Pokles zakázek ve strojírenství 20-60%
Byrokracie a další bariéry 50%
Potíže při proclívání 40%
Potřeba větší pomoci od státu 60%
Rozjednané letošní kontrakty 40%

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY