Obsah Menu Vyhledávání

Aktuality

19.10.2012

Vyjádření předsedy představenstva ČEB Ing. Miloslava Kubišty

V minulých dnech vláda ČR projednala a vzala na vědomí Informaci ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce „ Peněžní prostředky poskytnuté České exportní bance, a.s., ze státního rozpočtu a hospodaření s prostředky, za které ručí stát; výkon akcionářských práv státu v České exportní bance, a.s.“, ve které bylo uvedeno stanovisko akcionářů ke kontrolnímu závěru NKÚ a návrh opatření, která směřují zejména ke zkvalitnění rozhodovacího, kontrolního a monitorovacího mechanismu při poskytování financování vývozu se státní podporou. Nechci zde polemizovat s nálezy a závěry NKÚ, k nim jsme se již vyjádřili v našich námitkách a odvoláních v průběhu kontrolní akce, ani nemíním komentovat různé spekulace, které se téměř denně objevují v hromadných sdělovacích prostředcích.

Spíše chci uvést několik základních faktů a vysvětlit činnost ČEB v širších souvislostech. Během své existence ČEB podepsala téměř 600 úvěrových a záručních smluv v celkové hodnotě přesahující 300 mld. Kč. Odborníci si jistě spočítají, kolik pracovních míst při průměrné produktivitě práce v průmyslu bylo potřeba k výrobě této vyvážené produkce. Je všeobecně známo, že struktura úvěrového portfolia ČEB je diametrálně odlišná od struktury vývozu ČR. Téměř 90 % úvěrů ČEB je směrováno do zemí s vyšším či vysokým teritoriálním rizikem, což je její základní úloha v podpoře vývozu. Toto riziko já nespatřuji v politické rovině, ale zejména v komplikovanosti, neprůhlednosti a nestabilitě podnikatelského prostředí v cílových zemích. Vzhledem k tomu, že ČEB poskytuje především dlouhodobé úvěry (splatnost některých úvěrů je až v r. 2024), predikuje podmínky po dobu životnosti úvěru na dlouhé období dopředu. V dnešní turbulentní době je někdy obtížné odhadnout vývoj i na několik dní dopředu. Není náhodou, že většina z kontrolovaných úvěrů se dostala do potíží v r. 2009. Tedy v době, kdy propukla krize, která zasáhla nejen bankovní sektor, ale i odbyt a ekonomiku dlužníků ČEB. V této době se dostala do tíživé situace prakticky většina světových bank, řada z nich byla na pokraji své existence. Přestože se ČEB pohybuje v takto komplikovaném prostředí, řeší aktuálně problémy s úvěry, které činí cca 2 % z dosavadní celkové podpory vývozu. Proto bych raději uvítal diskusi na téma, zdali tato míra rizika je pro tuto republiku ještě přijatelná nebo již ne. Charakteristickým rysem úvěrů ČEB je, že jejich průměrná výše je poměrně vysoká a v případě, že dochází ke změně podmínek či restrukturalizaci, rozměr tohoto dopadu je samozřejmě vyšší než u komerčních bank.

V této souvislosti bych rád připomenul, že úvěrové riziko ČEB je pojištěno u EGAP. Za pojištění zahraniční dlužníci platí pojistné, které tvoří významnou část jejich finančních nákladů a podle rizikovosti země může přesáhnout i 15 % z pojistné hodnoty, tzn. nejen z jistiny, ale i předpokládaných úroků. Toto pojištění kryje zpravidla politické či komerční riziko návratnosti poskytnutých prostředků a nenahrazuje jiné formy zajištění návratnosti, proto ČEB zároveň využívá standardní nástroje v bankovnictví a sleduje zásady obezřetnosti. Jednou ze základních mezinárodních podmínek této formy pojišťování úvěrových rizik je tzv. zásada long-term sustainability. Zjednodušeně řečeno, z  dlouhodobého hlediska musí přijaté pojistné být alespoň v takové výši, aby pokrylo případné ztráty z pojistných událostí. Mohu potvrdit, že v případě ČEB zahraniční dlužníci zaplatili na pojistném výrazně více, než činí objem úvěrů v problémech. Kromě toho ČEB vytváří své vlastní rezervy na krytí snížené hodnoty svých pohledávek. Z tohoto pohledu tvrzení, že státu hrozí významné ztráty, je velmi zavádějící.

Pojďme raději diskutovat o charakteru státní podpory vývozu v kontextu státní proexportní politiky, její účelnosti, míře přijatelnosti rizika pro stát a daňové poplatníky, vazby na zaměstnanost, definovat český zájem apod., než vytrhovat věci ze širších souvislostí. Tato zjednodušená hodnocení jsou velmi nebezpečná, neboť ČEB získává zdroje na finančních trzích, které velmi citlivě reagují i na různé spekulace. A ihned trestají ve formě zvýšené marže a nákladů na zdroje, které bude nutné vynaložit. Tentokrát ale již opravdu ze státního rozpočtu.

Na závěr bych chtěl uvést, že jsem si nechal vypracovat seznam všech auditních akcí, které proběhly v ČEB. Od r. 2008 bylo v ČEB provedeno téměř 50 auditních akcí jak interních, tak externích. Všichni, kdo mě znají, určitě potvrdí můj vstřícný postoj ke kontrolám, neboť nastavují určité zrcadlo a jiný pohled na činnost banky a napomáhají ke zkvalitnění její činnosti. Zejména, pokud jsou výstupy z těchto auditních akcí objektivní.

Ing. Miloslav Kubišta, v. r.
předseda představenstva

Datum: 19.10.2012 13:30:00

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Kariéra

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY