Obsah Menu Vyhledávání

Jazyková verze

  •  Čeština
  • English
  • Русский
  • Español
  • Türk
  • 中國

LN: ČEB vymohla 1,3 miliardy

Média o nás

autor:     Lidové noviny (Vojtěch Wolf)     20. 1. 2018

České exportní bance (ČEB) se daří lépe vymáhat peníze, které se zdály už být ztracené. „ČEB za rok 2017 úspěšně vymohla 1,33 miliardy korun dluhů, to je vůbec nejvíc v historii banky. Nejvíc banka vymohla z ruského trhu, kde se z nedobytných dluhů podařilo ČEB získat víc než miliardu korun,“ popisuje generální ředitel ČEB Karel Bureš.

V roce 2016 se přitom bance podařilo celkově vymoci pohledávky za 1,1 miliardy korun a o rok dříve to bylo ještě o 200 milionů korun méně. Nejvíc peněz se povedlo získat z infrastrukturních a strojírenských projektů. Konkrétnější banka nicméně být s odkazem na své smluvní závazky s partnery nechce.

Právě některé úvěry do Ruska ČEB v posledních letech potrápily. Nejznámější je přitom případ, kdy si před šesti lety ruská firma UPUP objednala u otrokovické společnosti PSG International (PSGI) výstavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu. Peníze na výstavbu poskytla právě exportní banka.

ČEB z projektu kvůli neplnění podmínek úvěrové smlouvy později vycouvala a financování zastavila. Přišla přitom o miliardy korun. Kvůli tomu pak v roce 2015 skončila ve ztrátě 141 milionů korun. Dotaci ve výši 3,8 miliardy na krytí této ztráty pak v roce 2016 poskytl stát a za rok 2016 byla pak banka opět v zisku 418 milionů.

Chyby minulého vedení 

„Dluhy, které nyní ČEB vymáhá, spadají do doby předchozích vedení banky. Za současného vedení banky, tedy čtyři roky, ani jeden z nově uzavřených více než 300 úvěrů v součtu za 19 miliard korun neskončil v selhání,“ říká Bureš. Podle Bureše mají české firmy generální ředitel ČEB s Ruskem a Společenstvím nezávislých států, kam se řadí napříkladArménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a další, chuť opět spolupracovat.

„Dokládají to nejen čísla zahraničního obchodu, ale i současná spolupráce českých a ruských firem při plánovaní společných projektů ve třetích zemích. Právě tam, zejména ve strojírenských oborech, nyní české firmy navazují na dlouhodobé zkušenosti s ruskými partnery, kteří dokážou tuzemským exportérům zajistit účast na zahraničních projektech,“ říká Bureš.

„Rostoucí zájem o českou produkci napříč strojírenskými obory ovšem ČEB zaznamenává ve velké míře i z exotických trhů, oblasti Pacifiku či Latinské Ameriky,“ dodal.

Toxické úvěry

Banka slibuje, že problémy, jako je například ruská Poljarnaja či nedokončená elektrárna Adularya v Turecku, jež je teď na prodej a na kterou ČEB poskytla téměř 12 miliard korun, by se už neměly opakovat.

„Současný úvěrově obezřetný styl vedení banky vylučuje, aby mohl v budoucnu vzniknout takový objem toxických úvěrů, jako se tomu stalo v minulosti. ČEB totiž velké projekty syndikuje s dalšími bankami a rozprostírá tak případné riziko,“ vysvětluje její mluvčí Jan Černý. Takovým příkladem je zakázka na modernizaci železniční tratě Baku–Tbilisi–Kars pro ázerbájdžánské dráhy, kterou realizují firmy ze skupiny Moravia Steel – Třinecké železárny.

Navíc se banka nyní soustřeďuje více také na podporu malých a středních podniků. Objem i počet podpořených obchodů v této kategorii bude podle něj vyšší než za rok 2016, a tedy vůbec nejvyšší v historii banky. V roce 2016 to bylo přitom 59 obchodů za 329,6 milionu korun.

Datum: 22.1.2018 12:33:00

Copyright © 2012 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY