Obsah Menu Vyhledávání

Jazyková verze

  •  Čeština
  • English
  • Русский

Krize přihrála České exportní bance nové obchody za miliardy, hlavně v Africe a Asii

Média o nás

Jaroslav Výborný, předseda představenstva a generální ředitel ČEB
autor: Lukáš Bíba, HN

HN, 20. 10. 2020 - Zatímco komerční bankovní domy budou kvůli problémům ekonomiky opatrnější, Česká exportní banka cítí, že přichází její čas. Státem vlastněná instituce, která podporuje vývoz tuzemských firem, má podle svého šéfa Jaroslava Výborného i protikrizovou roli. Nyní už pracuje na nových případech za miliardy.

"Je zjevné, a je to tak při každé krizi, že komerční banky se částečně stáhnou z trhu. Už je to vidět na statistikách poskytnutých úvěrů za celý bankovní sektor. My zůstáváme stejně aktivní jako v časech dobrých," říká Výborný v rozhovoru pro HN.

I Českou exportní banku krize způsobená pandemií koronaviru nicméně nejdříve tvrdě zasáhla. Zatímco její sesterskou exportní pojišťovnu EGAP si vláda vybrala pro program Covid Plus, v rámci nějž se má zaručit za úvěry až do výše 142 miliard korun, ČEB žádný vládní program na starost nedostala. A přísun nových obchodů se během jarní první vlny téměř zastavil. Až nyní je banka zhruba na 90 procentech předkrizových čísel.

Podle Výborného ale v létě přišlo oživení a dnes má ČEB rozjednáno hned několik velkých obchodů, i když jejich dotažení ještě nějaký čas zabere. "Bavíme se minimálně o jednotkách miliard korun nové poptávky, kterou teď máme na stole a která tu před šesti devíti měsíci nebyla. Jsou to právě obchodní případy, které přináší pandemická krize. Podobný zájem tu rok dva předtím nebyl."

Jak dále uvádí, nyní dolaďování velkých dealů ale komplikují i stále přetrvávající problémy s cestováním. "Čas pro větší využívání našeho financování tedy přichází, ovšem na číslech se to pochopitelně projeví se zpožděním. Když exportér přijde s projektem za 150 milionů eur, tak to není věc, která by se domluvila za tři měsíce," popisuje situaci Výborný.

O jaké obchody jde, zatím říct nechce, jedná se prý hlavně o infrastrukturní a zemědělské projekty v Africe a jihovýchodní Asii. Protistranou exportní banky mají být hlavně státy či státní společnosti. Ty podle něj v posledních letech úvěry proexportních institucí typu ČEB nepotřebovaly a raději se levně financovaly pomocí dluhopisů. To se pro ně nyní ale může komplikovat.

Zájem podle Výborného roste i u firem, které chtějí využít současné situace buď pro levné nákupy konkurence v zahraničí, anebo k investicím do navýšení kapacit už existujícího závodu. Několik takových obchodů už banka také řeší.

ČEB prý bude nicméně u výběrů nových obchodních případů opatrná. V minulosti se mnohokrát spálila a stálo ji to miliardy korun. Nejznámější je zkrachovalý projekt výstavby elektrárny Adularya v Turecku.

Opatrnost je vidět i na významném omezení poskytnutých úvěrů v posledních letech − zatímco dříve financovala obří projekty po celém světě za desítky miliard ročně, loňský objem obchodů byl jen 7,6 miliardy a rok předtím ještě o dvě miliardy méně.

Zatímco Výborný vysvětluje malou aktivitu banky v posledních letech velkým množstvím levných peněz na trhu a protikrizovou rolí banky, například guvernér České národní banky Jiří Rusnok na letní exportní konferenci prohlásil, že dnes ČEB funguje hlavně jako oddělení EGAP na vymáhání pohledávek. To je pro vedení banky citlivé téma. Obě instituce se mají podle rozhodnutí vlády slučovat, čeká se jen, až projde zákon parlamentem. A vedoucí roli má hrát právě exportní pojišťovna.

"Když se podíváte na historii banky, tak do roku 2008 fungovala naprosto standardně a nebyly tam zásadní problémy. Pokud stát něco dotoval, tak maximálně stovky milionů korun, což vzhledem k objemu podpořeného vývozu nebyly žádné nekřesťanské peníze. Vše se zvrtlo v letech 2009 až 2011, kdy vzniklo 95, možná 99 procent všech našich ztrát," uvádí Výborný s tím, že většina problémových úvěrů už je vyřešena a jejich vymáhání řeší už jen tři lidé namísto dřívějších patnácti. "Od roku 2014 podepsala banka smlouvy za 30 miliard korun, není z toho ani jedna významná ztráta a jsme pátým rokem v zisku," přibližuje.

Podle něj je nicméně menší role pochopitelná. Banka má pokrývat díry na trhu. Například když komerční banky odmítají financovat vývoz armádního materiálu nebo když jim vnitřní regule kvůli klimatickým závazkům zakazují podporovat vývoz uhelných elektráren.

Jedním z velkých problémů zmiňovaných let 2009 až 2011 byla i snaha politiků ovlivnit financování spřátelených společností. Nebo firem, které nikdo jiný už financovat nechtěl. Takový nátlak tu ale podle šéfa exportní banky nyní není.

"Zatím ho nevnímám. A myslím si, že paměť všech je dostatečná na to, aby tyto tlaky nevznikaly. ČEB tu není od toho, aby dělala rizikovější případy, ale smysluplné věci do rizikovějších teritorií," říká Jaroslav Výborný.


Datum: 20.10.2020 0:00:00

Copyright © 2021 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY