Obsah Menu Vyhledávání

Jazyková verze

  •  Čeština
  • English
  • Русский

Máme protikrizovou roli, už jednáme o projektech za miliardy, říká šéf exportní banky Výborný

Média o nás

Jaroslav Výborný, předseda představenstva a generální ředitel ČEB
autor: Lukáš Bíba, HN

HN, 25. 10. 2020 - Většina bank v době pandemie spíše utahuje šrouby, půjčuje méně peněz a sleduje, kolik úvěrů přestanou věřitelé splácet. Česká exportní banka má poněkud jinou roli, protikrizovou. Zatímco v posledních letech během ekonomického boomu půjčovala málo, nyní její šéf Jaroslav Výborný tvrdí, že přichází její chvíle. Prý už jedná o obchodech za miliardy.

HN: Jak na vás zatím dopadla současná situace?

Zasáhlo nás to stejně jako ostatní. Po provozní stránce se musíme zabývat ochranou zdraví zaměstnanců a na druhé straně musíme zachovat chod banky a plnit veškerý dodatečný reporting, který po nás vyžaduje centrální banka. Tedy například dopad krize na úvěrové portfolio banky.

HN: Postihla vás nějak?

My jsme v tomto oproti komerčním bankám velmi specifičtí. Máme více než 90 procent úvěrů v zahraničí. Takže například moratorium na odklad splátek se nás tak nedotklo. Velká část našeho portfolia jsou úvěry na státní riziko. A druhá skupina dlužníků jsou velké projekty z minulosti, například elektrárny a další větší výrobní podniky. Ty příliš zasaženy nebyly.

HN: Jaká je dnes role ČEB, změnila se nějak? Když vláda vymýšlela způsob, jak pomoci exportérům, nakonec si vybrala cestu garancí úvěrů, které poskytuje vaše sesterská exportní pojišťovna EGAP.

Co se týče produktů a jejich nabídky, tak ne, nabídka je dána zákonem a omezeními konsenzu OECD. Stát se rozhodl jít cestou záruk úvěrů od komerčních bank, měl snahu ponechat v systému aspoň v minimální míře ten komerční aspekt. V případě, že bychom šli zase cestou spolupráce pouze s EGAP, tak bychom se mohli dostat opět do pozice morálního hazardu, který tu probíhal před deseti lety. A to nikdo opakovat nechce.

HN: A roste zájem o vaše služby?

Jsou tu dvě věci. Je zjevné, a je to tak při každé krizi, že komerční banky se částečně stáhnou z trhu. Už je to vidět na statistikách poskytnutých úvěrů za celý bankovní sektor. My zůstáváme stejně aktivní jako v časech dobrých. Už je vidět jeden trend. V posledních letech měli suverénní dlužníci, tedy státy, přístup k velmi levnému dluhopisovému financování. A zájem o naše produkty byl tak nižší. Ale nyní vnímáme výrazné oživení. Bavíme se o minimálně jednotkách miliard korun nové poptávky, kterou teď máme na stole a která tu před šesti či devíti měsíci nebyla. Jsou to právě obchodní případy, které přináší pandemická krize, a podobný zájem tu rok dva předtím nebyl. Čas pro větší využívání našeho financování tedy přichází, ovšem na číslech se to pochopitelně projeví se zpožděním. Když exportér přijde s infrastrukturním projektem za 150 milionů eur, tak to není věc, která by se domluvila za tři měsíce.

Je potřeba také vysvětlit jednu věc. My tady nejsme od toho, abychom nahrazovali roli bank na domácím trhu. Zaměřujeme se na půjčování venku. Tam zahraniční exportní agentury podporují svoje firmy a naše role je dorovnávat jejich nabídky. Tak, aby čeští exportéři nebyli v mezinárodním souboji znevýhodněni.

HN: A ten druhý typ služeb?

Myslíme si, že i špatné časy poskytují příležitosti pro to expandovat levněji. Ať už tím, že exportér koupí nějakou zahraniční společnost jako odrazový můstek pro expanzi do určitého regionu nebo že zainvestuje do nových výrobních kapacit a podobně. A to už mluvím o skutečné, reálné poptávce, kdy nyní řešíme možnosti financování akvizic českých firem v několika teritoriích.

HN: Jaká vůbec byla role exportní banky v posledních letech? Vy jste měli řadu neúspěšných úvěrů za desítky miliard korun. Guvernér ČNB Rusnok v létě dokonce řekl, že dnes ČEB funguje jako oddělení EGAP na vymáhání starých pohledávek…. Vrací se teď vaše úvěrová role?

Když se podíváte na historii banky, tak do roku 2008 fungovala naprosto standardně a nebyly tam zásadní problémy. Pokud stát něco dotoval, tak maximálně stovky milionů korun, což vzhledem k objemu podpořeného vývozu nebyly žádné nekřesťanské peníze. Vše se zvrtlo v letech 2009 až 2011, kdy vzniklo 95 možná 99 procent všech našich ztrát. Od roku 2014 podepsala banka smlouvy za 30 miliard korun, není z toho ani jedna významná ztráta a jsme pátým rokem v zisku. Ještě tu dobíhají některé věci typu Adularya (zkrachovalý projekt elektrárny v Turecku za 12 miliard korun, pozn. red.), jinak se ale vymáháním zabývají tři lidé. Ještě v roce 2018 jich bylo patnáct, takže opravdu to není naše hlavní činnost. 

HN: Jaký byl tedy zájem o vaše služby v posledních letech levných financí?

Tři čtyři poslední roky banka určitě financovala menší objemy, než byla zvyklá dříve. V rámci zapojení do bankovních klubů jsme financováním podpořili export za 7,6 miliardy korun, rok před tím to bylo 5,6 miliardy. Kladl se větší akcent na vyčištění našeho portfolia, byli jsme tak opatrnější v podepisování nových případů.

HN: O čem nyní jednáte? 

Určitě jsou to zmiňované investice v zahraničí, i když tam ani tak nejde o podporu exportu jako o export kapitálu a rozšíření exportních možností do budoucna. Ale vidíme taky potenciál u větších transakcí, zejména jde o projekty realizované ze strany státu, v regionech, jako jsou Afrika a jihovýchodní Asie. Jde o infrastrukturu nebo projekty řekněme zemědělské soběstačnosti.

HN: Změní se nějakým způsobem role ČEB? Budete zase financovat miliardové dealy, budou si vás banky více brát do klubů na snížení rizik?

Tato strategie už tu byla aplikována před několika lety, loni například byly dvě naše největší transakce v syndikátu s komerčními bankami. Už tu nikdo nemá ambici sypat desítky miliard korun kamkoliv, musí to dávat smysl všem. My nemáme ambici konkurovat komerčním bankám, chceme je doplňovat. Někdy jsme součástí financujícího klubu, protože ho komerční banky nejsou schopné poskládat samy, někdy proto, že někteří suverénní dlužníci preferují jako protistranu státní instituci.

HN: Poroste zájem i od firem?

O tom můžeme jen spekulovat. Zatím takové signály nemáme. My se v zahraničí chceme opravdu více zaměřovat na financování vývozu českých firem na riziko zahraničního státu. Tam, kde to nejde, tam se snažíme peníze poskytovat přímo českým vývozcům, nikoliv investorům ze zahraničí. Na tom si banka vylámala zuby hlavně před 10 lety v Rusku.

HN: Bojíte se, že by vám mohly nějaké starší případy popadat?

Nic takového jsme zatím nezaznamenali. A sami jsme možná překvapeni, jak je to naše portfolio odolné. Máme například v rámci moratoria jen dvě žádosti o odklady splátek a tyto dlužníky jsme vedli jako rizikovější už dříve.

HN: Co je dnes typický klient ČEB? Zkoušeli jste cílit na malé a střední podniky, podporovat cíleně zemědělský vývoz...

Je třeba se nejdříve říct, kdo je u nás klient. Ten se oproti komerčním bankám liší od dlužníka. My umožňujeme našemu klientovi, exportérovi, zrealizovat vývoz a půjčujeme jeho partnerovi v zahraničí.

Naše místo na trhu je u odvětví, která jsou hůře obsloužitelná komerčními bankami. Nejde ani o riziko, ale vnitřní politiku bank. Například jde o obranný průmysl a jadernou nebo uhelnou energetiku.

Z hlediska velikosti firmy jsou produkty exportního financování vhodnější pro větší zakázky, ale nevyhýbáme se podpoře obchodních případů jakéhokoli rozsahu. 

HN: Nehrozí tu role ČEB, že bude půjčovat hlavně těm, kterým už komerční banky nepůjčí? Dříve tu byl i politický nátlak.

Zatím ho nevnímám. A myslím si, že paměť všech je dostatečná na to, aby tyto tlaky nevznikaly. ČEB tu není od toho, aby dělala rizikovější případy, ale smysluplné věci do rizikovější teritorií.

HN: Vláda rozhodla, že by se měla ČEB sloučit s EGAP. Jak zatím integrace probíhá?

Je to zatím v běhu, čeká se na schválení potřebné legislativy, která se zdržela. To, co je důležitější, je, že jsme začali "dobrovolnou" část integrace. Spolupracujeme například společně na vymáhání, EGAP si na sebe převzal některé pohledávky, které byly u nás, máme společné PR a marketing. A koordinujeme obchodní aktivity. Zavedli jsme také například jednotný ratingový model, aby se nestalo, že tutéž zakázku jedna instituce schválí a druhá ne nebo naopak. 

Datum: 25.10.2020 14:00:00

Copyright © 2021 ČEB, a.s., Všechna práva vyhrazena

Mapa stránek | Developed by MEDIA FACTORY